I když začíná jaro až 21. března, první festivalovou vlaštovkou roku 2002 byl už v sobotu 23.2. Příbramský Huntík. Propozice od pořadatelů slibující cca 20 min. vystoupení a dálnice vedoucí skoro až do Příbrami slibovala jednoduchou cestu zakončenou krátkým koncertem bez nečekaných zádrhelů. To by ovšem nesmělo jít o akci Hlubokého nedorozumění….
Kromě toho, že byl Huntík prvním festivalem v tomto roce, čekala nás ještě jedna premiéra. Řady HN totiž nedávno opustila Jana, a tak jme se měli poprvé na pódiu představit pouze ve čtveřici s Elkou. Už během týdne však začaly ze Zruče přicházet zprávy z "bojiště", kde Elka zápolila s bacily. Boj byl dlouho nerozhodný, ale na konci týdne se dostaly do výraznější převahy agresivní mikroorganismy. Eliška s námi tedy nemohla jet a Hluboké nedorozumění tedy očekávala úplná premiéra hraní v čistě můžské trojici.
V pátek proběhla krátká zkouška našich možností. Dopadla poměrně dobře.Vytipovali jsme až osm písniček, které jsme v této sestavě mohli bez výrazných změn zahrát, takže nebylo nutné naší účast na Huntíku rušit. V jedné písničce (Kmotr) nám chyběla výrazně rytmická sekce. Tento problém jsme briskně vyřešili angažováním Jirky, který se s námi stejně chystal vyrazit a fungoval ten víkend zároveň jako řidič.
V sobotu jsme si dali sraz před dvanáctou u mě doma, abychom ukázali Jirkovi, kde se co hraje. Vše se nazkoušelo až neočekávaně rychle, a tak jsme už o půl jedné vyráželi po Jižní spojce na strakonickou výpadovku. Posádku jediného vozu tedy tvořil Jirka, Škopy, Jepťák, já (Klokan) a Eva, která měla plnit roli diváka HN. S pořadateli jsme byli domluveni na vystoupení po třetí hodině, a tak jsme se těšili, že se stihneme na místě i naobědvat.
S vědomím loňského mírného bloudění při hledání místa konání Huntíka, jsme si tentokrát v hlavě předem přehráli celou cestu k motorestu v Podlesí a navzájem se ujistili, že myslíme stejné místo. Před půl druhou jsme už brzdili přímo před motorestem, který byl…. ….zavřený. Zavládla mírná nervozita. Přece to tu někde musí být. Zavolali jsme nemocné Elce, která nám dala informaci, že má jít o Nové Podlesí. To jsme hledali (bez mapy) pouhých dvacet minut. Bohužel zde se konala pouze travesti show. Chvíli jsme uvažovali, zda by nás tam nenechali zahrát. Když jsme ale nenašli zpěvačku, kterou by mohl ztělesnit Jepťák (on chtěl být Lucií Bílou), vydali jsme se na další cestu. Objeli jsme postupně místí kravín (tam byl zákaz vstupu pro nákazu, festival tam určitě nebyl), koupaliště (spolek otužilců také nic nepořádal) a nakonec jsme dojeli do Příbrami, abychom okoukli kulturní vývěsky. Cestou jsme oslovili řadu domorodců (nikdo nic nevěděl) a obvolali řadu kamarádů, kteří měli na Huntíku být nebo mohli někoho z tamních návštěvníků znát. Všichni Huntíkovci měli ale telefony poslušně vypnuté (včetně hlavního pořadatele) nebo uložené v nedoslyšnu. Na kulturních vývěskách jsme zjistili letošní předvolební hesla všech politických stran a nenechali se zlákat na divadelní představení "Kdo utře nos". Pomalu jsme se začali obávat, že tentokrát ten festival snad opravdu nenajdeme. V tom zavolala Elka, že ještě našla informaci, kde jako místo konání byla udána příbramská čtvrť Březové Hory. Sice tam nebylo bližší určení, ale to snad už musíme najít. V Březových Horách jsme dojeli na místní náměstí a jali se opět studovat kulturní vývěsky. Když jsme už opět začali ztrácet optimismus, zvolala Eva ta spásná slova: "Vidím Huntík". My jsme sice neviděli nic, ale to bylo jen proto, že jsme se nedívali na chodník pod reklamní plochou, kde ležela také řada utržených plakátů a mezi nimi Huntík. Na restauraci CLUB uvedenou na plakátu jsme se už doptali, a tak jsme pár minut před třetí definitivně zaparkovali a mohli se přihlásit u pořadatelů.
Přikládáme plánek našeho výletu po krásách okolí Příbrami.
V Clubu by se dal kouř krájet, uvnitř bylo plno, ale pódium vypadalo příjemně a diváci živě reagovali na jednotlivá vystoupení. Díky našemu zpoždění bylo naše vystoupení přesunuto na půl pátou. To se nám i hodilo, protože jsme už hlady šilhali. Přímo v Clubu nebylo ale kam sednout. Vydali jsme se tedy do jiné blízké hospody. Tu jsme našli až v sousední čtvrti (blíž bylo buďto zavřeno nebo se ceny vrhali ke dvoum stovkám) asi 1 km daleko. Příjemně se tam sedělo. Na zahřátí jsme si dali svařené víno (Japťák a Škopy ještě pivo jako předkrm).. Nechali jsme si přinést celou konvici, ale nenapadlo nás, že teho litru je docela dost. Pokud bysme to do sebe kopli celý, nemělo by naše vystoupení valnou šanci na úspěch. Najednou však byla konvice slabá půlka a nikdo nevěděl kdo to vlastně vypil. Všichni jsme srkali první skleničku. Škopy se podivil, že Eva má dokonce upito dokonce jen půlku. Odpověď Evy nás překvapila: "No já už si dvakrát dolila". No zkrátka se Eva naštěstí ukázala jako obětavý člověk :-). Ve stejném poměru dělení zmizela i druhá půlka konvice…
Bohužel rychlost donášky jídla nabyla už tak rychlá a my po půlhodině čekání začali tušit, že to asi zpátky do Clubu včas nestihnem. Naštěstí to vypadalo, že pořadí je poměrně gumové a pořadatelé jsou připraveni improvizovat. Opět jsme tedy žhavili mobily a opět neúspěšně. Naštěstí nám pak volala jedna kamarádka zpátky a všechno jsme domluvili.
Do Clubu jsme se vrátili definitivně v pět a mohli se chvíli také věnovat sledování dalších kapel. Úroveň na pódiu se pohybovala od průměru nahoru. Nejvíce asi zapůsobil hořovický Trapas. Ten zde vystoupil s novou zpěvačkou a sbory kapely tak dostaly další rozměr. Zní to opravdu pěkně (sólovou písničkou se zatím neprezentovala). Pak už jsme se během vystoupení písničkáře Jerryho začali v zákulisí (rozuměj v hospodě) chystat my.
Na pódiu se nám hrálo příjemně a diváci nám zdá se byli nakloněni. Jirka své rytmické hostování zvládl na výbornou. Po 25 minutách jsme odcházeli s poměrně dobrým pocitem a přenechali místo dalším. Ještě jsme chvíli povídali se známými a pak už přišel odjezd ku Praze, kde nás ten večer čekala ještě oslava u dvou kamarádů (i ta se vydařila).
Přes počáteční jobovky a bloudění bylo za námi poměrně úspěšné zahájení festivalové sezóny. Před námi jsou teď hlavně soutěžní vystoupení na Portách a Zahradě a také samozřejmě pravidelná hraní v Muzice.
----
Stalo se dne 23.2.2002 za účasti Jepťáka, Klokana, Škopyho, Evy a Jirky