Po náročném prodlouženém víkendu v Náměšti na Hané se před Nedorozuměním objevil víkend, který každému umožňoval strávit jeho část individuelně. A protože to je velmi zvláštní jev, jak si můžete všimnout po pročtení všech reportáží někdy od poloviny května, rozhodli jsme se této skutečnosti využít:-)) Takže jsme se sjeli ze všech možných stran až v neděli ráno a během dopoledne přezkoušeli celý repertoár včetně některých nových písniček, které chystáme. A protože jich už není zrovna málo, trochu se nám posunula doba plánovaného odjezdu. A kam, že jsme se to chystali tentokrát?
Mířili jsme na sever - do města Děčína, kde probíhají Děčínské slavnosti a v jejich rámci, vždy každou druhou neděli, vystupují kapely různých žánrů na břehu Labe.
I přes stále se stupňující dusno cesta zvesela ubíhala. Škopy, který vyfasoval nevděčnou úlohu řidiče, s námi zacházel opatrně:-) Jen ho trochu zlobilo, že si s námi nemůže dát pivo, které jsme si koupili u benzínky, aby jsme spláchli bagety. Cestou jsme totiž zjistili, že nestihneme ani plánovaný oběd v Děčíně. A tak jsme pro jistotu trochu zaplnili kručicí žaludky, kdyby jsme náhodou zahajovali. Což se také stalo:-)
Při příjezdu nás překvapilo velké množství lidí, kteří byli rozprostřeni po břehu. V minulém roce totiž byla účast poměrně nízká ( to loňské vystoupení jsem již s kapelou absolvovala, i když jen jako posluchač - to znamená, že od dnešních dnů by mě už neměli ničím překvapit - ale ruku do ohně za to ROZHODNĚ nedám:-))) V ten den, jak jsme později zjistili, totiž probíhaly zároveň oslavy Labe a s nimi spojené různé atrakce a soutěže.
V podstatě téměř hned po příjezdu jsme se začali chystat na pódium a dusno ( rozuměj v ovzduší, ne v kapele;-)) se při tom neustále zvyšovalo. My jsme byli zakryti skleněnou střechou, takže jsme se cítili jak salátové okurky ve skleníku a do diváků pražilo sluníčko. Takže jsme si byli kvit:-))
Asi tak hodinku jsme se snažili udělat mezi posluchači, kteří neutekli před sluncem, trochu průvan, i když to se spíš povedlo částečně zvukaři a částečně prostoru, který se špatně vyrovnával s naší produkcí:-)). Všechno bylo "trochu moc nahlas" a nás na pódiu neúprosně válcovala zvuková koule s ohnivým nábojem. Nicméně jsme se s tím my i diváci celkem poprali a někde za polovinou koncertu se to všechno srovnalo. Po jednom přídavku jsme téměř úprkem pospíchali do stínu restaurace a náruče chladivého piva:-))
Po příjemně strávené hodince jsme se pomalu přesunuli k autu abychom se vydali na cestu domů. Těsně před příjezdem před Petrův dům se Jepťák, Monika a Klokan usnesli nad tím, že intenzivní nedělní prožitky je třeba náležitě strávit v zahrádce blízké restaurace. Jejich vábení jsem horkotěžko nepodlehla a odpovědně nasedla do auta se Škopym, který mě odvezl na Chodov, kde pravidelně parkuji.
Petr Vám jistě mé vyprávění doplní o jejich bezesporu zajímavější závěr, neboť já přijela domů asi v deset hodin a v jedenáct ulehla ke spánku.
(Klokan: nic neočekávaného se již nedělo, ale přesto Elka přišla o příjemně vychlazený pěnivý mok, probírku právě proběhlého koncertu a o pohled na neuvěřitelně hravého německého ovčáka. Jen jsme ho litovali, když mu páníček hodil aport přesně do prázdné sklenice, která se tímo rozbila a nebohý pes nechápal, jak aportovat ty střepy. Naštěstí správně usoudil, že na nich nic zajímavého není a odkráčel se bavit do blízké hromady písku.)
To vše se událo 14. 7. 2002 za přítomnosti děčínských a možná i jiných obyvatel, Moniky a kompletního HN.
Na závěr se nemohu nezmínit o tom, co Hluboké nedorozumění čeká v následujících 14ti dnech. Já i Láďa máme dovolenou, stejně tak Petr s drobným přerušením v druhém týdnu a Škopy má také nějaké volno, nicméně jeho přesná identifikace je velmi obtížná:-))
Takže 19. - 21. 7. se budeme rekreovat v Trocnově na Jihočeském zpívání, kde samozřejmě v sobotním odpoledni utrousíme pár našich písní coby účinkující. Jinak lze očekávat, že jich utrousíme podstatně víc a nejen našich:-) 21. 7. se přesouváme do naší neméně oblíbené Náměště nad Oslavou, kde si na Folkových prázdninách trochu zavzpomínáme na můj batoh, užijeme si nějaký ten koncert a sami vystoupíme v kapli v pondělním odpoledni. Než se koncem týdne přesuneme do Telče, kde budeme ke slyšení na Kocouří scéně v neděli, to jest 28. 7., plánujeme čistě trampský vandr ( nebo alepsoň bez aut:-)) kolem Oslavy. Mno, vidíte, jak nám to utíká, už jsme v polovině dovolené:-(
Co se bude dít počátkem druhého týdne, to lze jen těžko odhadnout, asi bude trošku záležet na počasí a jiných vnějších okolnostech ( jako např. Klokanovo odvolání do pracovního poměru ). Nicméně jisté je, že závěr volna strávíme v Hrádku u Rokycan na Muzice, kde budeme očekávat Vaši případnou podporu 3.8. na dopolední openscéně.
V průběhu srpna samozřejmě na stránkách najdete vyprávění o našich zážitcích z koncertů i mimo ně a vsadím se, že bude o čem povídat. Jen mějte trochu strpení, protože se obávám, že aklimatizace po téhle dovolené bude obzvlášť náročná:-))
Hezký zbytek července a třeba někde....