21. 1. 2005
Byl deštivý zimní pátek, den jako každý jiný. Ráno jsem si hoďku počkal u zubaře, pak naboural, abych si následně užil kolonu v centru Prahy a nakonec si užil den plný práce….
…no ne, zas tak strašný to nebylo. Fífa se lehce sklouzla do nárazníku přede mnou nečekaně zastavivšího auta, ale není to na ní ani znát a po práci bylo na co se těšit. Naše Hluboké nedorozumění startovalo totiž ten den (21. ledna) svou pátou koncertní sezónu. Toto první vystoupení bylo spojeno s Folktime party, kterou jsme stejnojmennému časopisu pomáhali zorganizovat v našem oblíbeném klubu Rybanaruby.
Po příchodu do Ryby jsem si chvíli prohlížel přilehlou prodejnu, protože na místě ještě končila bubenická hodina. O chvíli později jsme ale už stavěli a připravovali pódium. Kolem půl osmé se Ryba tak akorát zaplnila a o chvíli později začalo první vystoupení večera. Jeroným Lešner oprášil kytaru a po delší koncertní odmlce si s ní stoupl za mikrofon. Až na jednu nečekanou instrumentální pasáž nebyla ale pauza vůbec znát.Naopak, Jerryho písničky v klubu vyzněly výborně.Na závěr se dočkal zaslouženého uznání nejen jako muzikant, ale také coby pravidelně jubilejní čtenář Folktime. Tentokrát byl již předem označen jako miliontý návštěvník. A protože jsme na našich stránkách nedávno oslavili 15 000. návštěvníka, byl Jerry uznán jako čestný jubilant i u nás 8-).
Před přestávkou dostali všichni zúčastnění za úkol složit pro FT hymnu a krátce po začátku našeho bloku došlo ke zveřejnění došlých příspěvků. Chudák Šaolín se stal jejich recitátorem a dílem špatné čitelnosti, dílem díky salvám smíchu ze sálu i na pódiu bylo opravdu těžké se přes některé verše dostat. A aby toho nebylo dost, měl Jerry během našeho vystoupení všechna díla zhudebnit. I když jsme mu na to dali slabou půlhodinu, u většiny textů se to povedlo. Vznikla tak neuvěřitelná díla. Úryvky si můžete najít přímo na stránkách Folktime.
Po půl jedenácté se vypnula aparatura a pomalu se rozjížděl sejšn. Bylo to fajn, ale bohužel došlo k jednomu nečekanému hlubokému nedorozumění. Ačkoliv jsme avizovali akci, která se asi protáhne a pořadatelé s tím souhlasili, tato informaci jaksi zapadla a tak jsme krátce po dvanácté byli nuceni hledat azyl jinde. Jedenáctka nejvěrnějších FT partystů se tedy přesunula do Sportbaru v Nuslích. Netvrdím, že to byl sejšn století, ale něco takového se často nevidí. Vedle udával rytmus jukebox, a tak jsme hráli spíše říznější songy. Zároveň se na nás jeden příznivec zelené neustále dožadoval punkových písní. Zkoušeli jsme lecos, ale nejvíce ho uspokojil až song z dílny HN Kmotr. Konečně víme, do jaké škatulky to vlastně patří 8-) Chvíli před čtvrtou jukebox zesílil a my zeslábli. A tak nezbývalo, než se odebrat k domovu.
V sobotu jsme vyrazili na chatu a do oblíbené restaurace Démon. FT party v nás ještě doznívala. Projevilo se to především na častých hymnových pokřicích typu "Jsme Folktime tečka (dup) cé zet" nebo …jejda, ten druhý slogan se mi nějak vypařil z hlavy. FT party zkrátka už asi odezněla, ale byla to fajn akce a příští rok se na ní doufám zase sejdeme.
Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)