3.srpna se přede mnou otevíral po čtrnácti dnech opět víkend bez vystoupení našeho sdružení. Přestože jsem muziky měl už plný uši, vyrazil jsem opět na festival. Muziku v Hrádku u Rokycan si totiž už pár roků nechci nechat ujít. Spolu se mnou se na cestu vypravila ještě Jarka (zpěvačka z mé předchozí kapely Merliton) a Jepťák.
Odjezd se nesl plně v duchu Hlubokého nedorozumění. Chtěl jsem vyrazit před sedmou a směr Hrádek jsme nabrali až kolem deváté. Navíc lilo jako z konve, takže před námi byla vidina krásného víkendu.
Do lesního amfíku jsme přibyli kolem jedenácté hodiny a na hlavní bráně jsme začali studovat, kdože nám to má tak pěkně hrát. Obzvláště pozorně jsme četli program open scény, kde byla největší šance potkat nějaké známé. Potěšilo nás, že měl vystupovat Jeroným Lešner (s ním se vždy dobře jamuje), ale pak jsme se podivili. Mezi jmény kapel bylo také uvedeno seskupení se zvláštním jménem: Jepťák (ale jmenujou se jinak). Přece není možné, aby byli dva Jepťákové. To musí být nějaké hluboké nedorozumění. A bylo.
V květnu totiž Láďa volal Samsonovi, zda nemá ještě nějaké místo na open scéně. Místo už samozřejmě neměl, tak ho Láďa alespoň požádal, aby na nás myslel, když mu někdo odřekne. No a Samson na nás myslel, bohužel nám to už jaksi nestačil dát vědět. Jana byla v Itálii, Škopy u dítka, takže plné Nedorozumění jsme dát dohromady nemohli. Přesto však nakonec zvítězil názor, že toho bohdá nebude, aby Hluboké nedorozumění nevystoupilo. Po půlnoci jsme tedy vzali Jarku a odtáhli jí do blízké autobusové zastávky, kde jsme ji …. do dvou hodin ráno učili sbory a některé sólové party našich sedmi písní.
Po druhé hodině jsme usoudili, že už toho víc nenazkoušíme a půjdem se ještě trochu rozezpívat na nějaký jam. Ten se odehrával u hlavní brány a díky dešti se přesunul do stanu ztrát a nálezů. Kromě nás tam byl ještě Jerry Lešner a asi s další tři mně neznámí kytaristi. Ti nehráli bůhvíjak, ale rytmus tam byl a zahráli jsme si pěkně. Když jsme odcházeli kolem čtvrté ranní, jeden z mně neznámých hráčů přišel k nám a děkoval za spolupráci a za pěkné vyhrávky. Přitom se významně díval na Jerryho. Do té chvíli mě nenapadlo, že by to hraní někdo organizoval či vedl, ale rozhodně jsme se necítili jako prostý doprovod. A pokud znáte Jerryho hru na kytaru, asi mi dáte za pravdu, že většinou bývá právě jeho kytara při různých sessionech z těch nejvýraznějších. Nechci nijak snižovat umění ostatních hráčů (a ani o to nešlo), ale ono závěrečné hodnocení jednoho z nich vyznělo trochu komicky (třeba to tak nemyslel).
Druhý den jsme ráno už po půl desáté způsobně dorazili na štáb, kde se dohadovalo a losovalo pořadí kapel. Na nás vyšlo desáté pořadí někdy po jedné hodině. Když jsme vystoupali zpět na vrchol amfiteátru (asi padesát řad v úhlu 45 stupňů), kdosi zdola volal na Jepťáka, že má jít losovat pořadí. Láďa se podivil, co je to za blázinec, ale způsobně odešel zpět dolů. O pár minut později se s ťukáním na čelo vrátil zpátky k nám. Protože jsme se registrovali jako Hluboké nedorozumění a nikdo neškrtl název Jepťák (ale jmenujou se jinak), byl Láďa hnán zbytečně k druhému losování. Inu Hluboké nedorozumění s v této atmosféře cítilo jako ryba ve vodě. Tomu odpovídalo i naše vystoupení, které lze vzhledem k celkové improvizaci označit za povedené a tšilo nás, že nám dává hlasy i řada lidí, které jsme nikdy předtím neviděli (a tedy jsme jim ani nic neslíbili). Na absolutní vítězství to však nestačilo, a tak gratulujeme již zkušené formaci Blue Gate.
Odpoledne jsem si již převážně užíval hlavního koncertu. Zde mě nejvíc zaujal V.Mišík s Etc. a Bokomara. Za kladnou zmínku stojí i nové písničky, které hrál Samson se svojí partou. Jen mě překvapilo, že se mi víc líbil zvuk (hlavně bylo lépe rozumět) u prvně jmenovaných kapel než u Party či Hop Tropu, když Hrádek zvůčí Samsonův dvorní zvukař. I další kapely či jednotlivci mě bavili a koncert pěkně plynul. Závěrečný Semtex byl se svými až čtyřmi bubeníky opravdu pěknou tvrdou tečkou za celým koncertem.
Závěr festivalu obstaralo jako obvykle divadlo. Tentokrát zde proběhla Balada pro banditu, ale v tu dobu jsem se už zapojoval do okolních jamů. Kolem čtvrté ranní jsem padl do spacáku a tím po mě Muzika skončila.
Za námi bylo opravdu nečekané vystoupení a přede mnou dovolená. Hurááááááá…..
P.S: Jsem zvědavý, co na nás Samson vymyslí příště. Doufám, že se situace neobrátí a my po příjezdu kapely nezjistíme, že nehrajeme… :o).
----
Stalo se ve dnech 3.-5.8. v Hrádku u Rokycan za účasti Klokana, Jepťáka, Jarky, Jarooše, Alíka, Jerryho (a spousty dalších).