Ne, nikam jsme vlakem nejeli, jen nás čekal 11.srpna den plný vystoupení a přejezdů.
Vše začalo v Kutné Hoře, kde jsem se v pátek měl setkat se zbytkem kapely. Do města srazu jsem přijel s Evou už s předstihem.Protože znám odjezdy kaplely z Prahy, bylo jasné, že nemá cenu se domlouvat na konkrétní roh a minutu (to nepočítám Škopyho, který standardně dojíždí v sobotu). Proto jsme se dohodli, že ostatní zavolají, až dorazí, a my zatím zasedneme do blízké čajovny. U čaje jsme seděli slabé tři hodinky a už tu byl telefonát Ládi, který mě informaval, že k nám míří posel. Ten nás měl odvést do hospody, kde se zbytek kapely upíchl. S poslem jsme se minuli (kdy by to byl čekal že?).
Do České 1 jsme tedy dorazili na základě telefonického návodu a mapy města. Zde jsme pojedli, popili a zodpovědně se odebrali obšťastnit svou přitomností Janiny kamarády, u kterých jsme mínili přespat. Protože ráno byl s organizátory scény sraz už o půl deváté, zalehli jsme už asi hodinu po půlnoci.
Pokud doteď netušíte, co jsme v Kutné Hoře vlastně dělali, pak vězte, že jsme se hodlali zúčastnit open scény Kutnohorské Kocabky. Ta startovala na kutnohorském Palackého náměstí už kolem deváté. Na nás naštěstí vybyla až jedenáctá hodina, a tak jsme se po škopím příjezdu měli čas i trochu po čtrnácti dnech pozdravit a rozehrát. Bohužel však nepřijely všechny kapely, a tak jsme byli přerušení uprostřed zkoušky s tím, že máme jít na pódium. Nám to samozřejmě nevadilo (stejně nikdo nepozná co hrajem poprvé :o) ). Zahráli jsme si pěkně a dokonce nám pořadatelé udělili i ocenění Kocábky, které nás opravňovalo k vystoupení na hlavním koncertu.
Cena byla pěkná, ale trochu nám zamotala plány, protože nás ve dvě už očekávali v Čechticích na dalším festivalu. Hluboké nedorozumění však takové situace očekává, a tak vše zařídilo pár telefonátů (pokorně zdravím dramaturga Čechtické Lilie).
I na hlavní scéně se hrálo příjemně s pohledem na Sv. Barboru. Musím říci, že na tak velikém pódiu jsem ještě nestál. Tam by se snad dal hrát i hokej :o). Na závěr svého vystoupení jsme obdrželi cenu v podobě vyvedeného sloupu Kocábky a pozvání na další rok, takže se těšte.
(Mimochodem jsme zjistili, že jsem hráli do šlapek také Mery a Zubříkovi ze spřáteleného Magisonu, kteří právě projížděli na kolech po hradbách K. Hory. Zda jim z toho neupadl řetěz, nevíme)
Skoro ve stejný okamžik jsme už skákali do aut a vytvářeli žíznivou čáru směr Čechtická Lilie. Můj Olouš vedl peloton, za ním se vzpouzela Jepťákova Škodka a vše uzavíral Škopy se svou Sierou, který cestou ještě stačil brát stopaře (málem je ale nestačil vysadit). V 16:10 jsme zabrzdili v Čechticích na náměstím a s ulehčením slyšeli, že Jerry Lešner ještě nehraje. Měl jsme tedy asi 40 minut na zklidnění, naladění a ani jsme se nenadáli a už jsme stáli na prknech. Tenhle koncert měl výborné zvukařské zajištění (alespoň na pódiu). Škoda, že se nám toho nepovedlo využít a odposlechy jsme si nedoladili. Nebyl to sice průser, ale po Kutné Hoře nám přeci jenom trochu zase spadl hřebínek. Hned další kapela (Monokl) nám ale opět zvedla sebevědomí, protože jejich sbory a housle se poměrně často toulaly po tónech, které asi nebyli v plánu.
Že je divácké hlasování ošidné, se zde ukázalo v plné šíři, protože právě tato kapela si odnesla cenu diváků. Naopak mě nepřekvapilo ocenění muzikantů pro Jeronýma Lešnera. Třetí ocenění - cenu osady nemůžu komentovat, protože jsem oceněnou skupinu neslyšel.
Po předání cen jsme nasedli do plechových ořů. Škopy sice mezitím už odjel domů, zato nám přibyl do posádky Jerry, který svou dobrou náladu dával najevo radostným troubením a blikáním na protijedoucí řidiče. Cílem výpravy byla restaurace Démon a následně má chata. Zahráli jsme si pěkně. Druhý den jsme začali vymýšlet možné obohacení kapely o další posilu. Zatím však nic není hotovo, ale už se začíná vařit.
Odpoledne jsem se s Evou a Elkou odpojil od zbytku výpravy, Elku jsem vysadil doma a s Evou pokračoval v dovolené. Ještě tři dny……
----
Stalo se ve dnech 10.-12.8. v Kutné Hoře, Čechticích a Prosečnici za účasti Klokana, Jepťáka, Jany, Škopyho, Elky, Honzy, Jerryho (a spousty dalších).
