Úterý 5. dubna byl den, který jsme si zvolili pro naše vystoupení na Konkursu Zahrady v bohnickém Divadle za plotem. Opět byla potíž s tím, abychom byli na místě včas, přeci jen pracovní nasazení každého z nás je vysoké. Naštěstí jsem ten týden končila v práci už v 16:00 hod., takže jsem vyrazila do Bohnic jako předvoj, abych zjistila, na kolikátou hodinu byla přiřazena naše sešlost. Na seznamu účinkujících se Hluboké nedorozumění usadilo až na úplném konci, tedy krátce po půl desáté večerní. Ihned jsem rozeslala klukům SMSky, aby zpomalili tempo. A protože bylo krásně, usadila jsem se před divadlem na lavičce a očekávala věcí příštích. Kluci dorazili brzy, jen Láďa nemohl najít klíče od garáže a tak proti plánu nepřijel Oplem, ale starou dobrou Škodovkou. A v tom tkvělo jedno z našich pravidelných nedorozumění. V Oplovi, který si v klidu postával v nedobytné garáži, totiž zůstalo Škopyho kombo po našem minulém výletu do Varnsdorfu. Vymyšlené to bylo dobře, mělo se tak předejít neustálému přenášení poměrně těžké bedny, ale s tímhle nikdo nepočítal.
Škopy s Láďou chvíli zmateně pobíhali po divadle, zda by se někde nějaké nenašlo, ale brzy to vzdali. Rozhodli jsme se, že si tentokrát pustíme basu do odposlechů. Přehráli jsme si tři soutěžní kusy a pak po různu očekávali hodinu "H". Ten den bylo přihlášeno celkem dost kapel, které jsme neznali a nikdy neslyšeli, takže bylo co poslouchat. Nejvíc mě zaujali MY3.AVI s originálními texty a zajímavým zvukem celé kapely. A mým druhým favoritem se stali Panelákoví fotři, kterým nechyběl náboj a vtip. To už jsme ale pospíchali připravit se k vlastnímu vystoupení. To bych okomentovala asi tak, že ve Mlejně na předkole Porty se nám vystoupení povedlo o chlup víc, možná i o dva.
Po krátkém rozhovoru s Juppem, ze kterého jsme mohli a nemuseli mít dojmy všelijaké, jsme vyrazili k domovům. V budoucnosti nejbližší nás čeká finálové předkolo Porty ve Mlejně...
Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)