Ano, máte pravdu, uznávám, je to zamotaný nadpis, ale vše vysvětlím. Pohádka začíná.
Dne 11.května se kapela Hluboké nedorozumění měla zúčastnit předkola Porty v Kolíně. Vědomi si důležitosti Porty jako jednoho ze tří nejvěhlasnějších českých folkových soutěžních festivalů jsme nic nechtěli ponechat náhodě a rozhodli se předejít možným hlubokým nedorozuměním.
Proto Eliška po odeslání přihlášky sama obvolala pořadatele, abychom nic nezmeškali. Pořadatel jí ujistil, že přihlášku přijal a pošle propozice hned, jak to bude možné nebo se sám ozve. Prošel týden ba i deset dnů a o Kolínské Portě nebylo vidu ani slechu. Elka tedy podruhé volala panu pořadateli a opět pochodila stejně - byla ujištěna, že nám dá včas vědět. Tak šly další dny a z Kolína žádné zprávy nepřicházely. Do třetice se Elka pokusila prolomit informační embargo pořadatelů a zavolala do Kolína. To už bylo 5 dnů před samotnou soutěží. A podařilo se, na třetí pokus se Elka konečně dozvěděla více. Předkolo Porty se ve stanovený termín konat nebude, neboť se vyskytly organizační problémy. Musí se tedy přesunou na jiný víkend - prý pravděpodobně na 25.5. nebo 1.6.
Nechápali jsme, proč musel být pořadatel do té doby tajemný jak hrad v Karpatech. HN má koncertní program o víkendech poměrně nabitý a dozvědět se o změně termínu pár dnů před akcí rozhodně dobou vizitku organizátorovi akce nedělá. A to jsme mu museli ještě volat sami, jinak bych možná do Kolína jeli na poznávací výlet. Když jsme se přeci jen trochu uklidnili, začali jsme bádat, jak to skloubíme s Náměšťskou plackou nebo Mlejnskou zahradou, na kterých HN mělo vystupovat v náhradních termínech Porty. Nakonec jsme se shodli, že nám buď na Portě vyjdou časově vstříc nebo jí necháme letos plavat, protože kvůli tomu přece nezrušíme jiná hraní, kde je pořadatel pořádnější.
Ve středu ale bylo už zase všechno jinak. Kolínský pořadatel nám SÁM od sebe volal důležitou novinu: Kolínská Portu vybouchla úplně a proto letos vůbec nebude. Elka se snažila zachovat klidný výraz a odpověděla: "To abychom si tedy našli jiný předkolo, že jo?". Odpovědí jí však bylo ujištění, že letos už žádné jiné předkolo není a v Kolíně přihlášené kapely mají tedy jaksi smůlu.
Tak skončila letošní portovní anabáze Hlubokého nedorozumění kontumačním vyřazením. Definitvně jsme pochopili, že řeči kolem organizace Porty a přidružených akcí, nejsou opravdu liché. Opravdu nechápu, jak se může takový festival snažit tvářit jako skutečný konkurent Zahrady. Jen díky tradici Porty a naději, že jí konečně někdo začne vážně dávat dohormady a nebude se jen vymlouvat na Zahradu ve shodném termínu, tuto soutěž napřesrok předem nezatracujeme. Takže příští rok zas ahoj na Portě, pokud se tedy dovíme, kde a kdy se konají předkola.
Zrušení kolínské Porty mělo jeden výrazný přínos, vlastně hned dva. Ve čtvrtek 9.5. jsme mohli s klidem flámovat v Muzice a o víkendu se těšit na konopišťské jamy na Folkovém Kvítku.
V pátek jsme se po Muzice sbírali opravdu ztěžka a po částech, nicméně po sedmé hodině večerní nakonec nezávisle na sobě vyrazily dvě autoposádky směrem Benešov. Já měl na palubě Evu a Elku, Jepťák Mirečka s Kryštofem.
Cestou jsme na dálnici potkali, takovou průtrž mračen, že jsem se bál o lak mého Olouše ;-) a s nosem přišpendleným na předním skle vyhlížel zadní světla 10m vzdálenou auta přede mnou. Rychlostí 60km/hod jsme se tak řítili brněnskou dálnicí. Před Benešovem jako když utne a náhle byla kolem skoro suchá silnice. Mraky se honily okolo a nad Konopištěm se vznášel hustý mlžný opar. Láďa byl mezitím ještě na cestě kdesi u Jesenice. Začali jsme uvažovat, že snad bude lepší zajet na mou blízkou chatu a bez meteoroligické nejistoty tam pokecat, zahrát si a strávit noc. Přesto jsme dorazili na oblíbené konopišťské jamovací místo v altánu U sudu. Tam se tísnilo asi 50 lidí a vyhrávala hromada muzikantů. Jindy by to byl dobrý výchozí stav. Jenže vzhledem k tomu, že se opět dalo do deště, nebylo možné od altánu průběžně odcházet a lidi se spíš štosovali. Navíc se čím dál víc znovu přihlašovala únava po čtvrteční Muzice. Po několika telefonátech s Jepťákem jsme se nakonec rozhodli pro chatu (tímto se dodatečně a poněkolikáté omlouvám Jerrymu, který se na jam U sudu těšil, a kterého jsme museli zanechat na Konopišti svému osudu, neboť měl brzy ráno vystoupení. Naštěstí jsme si to vynahradili o den později.). V Prosečnici jsme zašli na chvíli do hospůdky, kde nás ještě zastihl další kamarád Bundáš, který mířil také na Kvítek, a už jsme se valili na chajdu, kde jsme postupně odpadávali a odpadávali až všichni spali.
Důvtipně jsme večer vůbec neotevírali okenice, a tak nás nevzbudil ranní slunko, nýbrž pocit hladu. V poklidu jsme se nasnídali na řece, zabalili a za slunného počasi nabrali opět směr Konopiště.
Příjemně nás překvapilo, že se pořadatelé z loňska poučili a nevpustili do areálu pouť. Druhým příjemný zjištěním bylo, že i přes hrůzostrašné předpovědi bylo nad areálem převážně jasno, a tak jsme odkládali, co jen bylo možné a v rámci slušného chování. Koncert jsme si užili i když zvukařův stan způsoboval, že asi pětina hlediště byla nepoužitelná, pokud neměl člověk zájem sledovat ve slabém větru se vlnící stanový igelit. Zvuk taky zpočátku nebyl nic moc, a tak jsme byli rádi, když jsme některé písně znali a nemuseli lovit slova z dálky. Zkrátka to bylo nastavený jen pro spodní půlku hlediště. Zajímalo by mě, zda Jerreti mysleli své silné poděkování pořadatelům a obzvláště zvukaři vážně nebo z hecu. Já měl co dělat, abych po poradě s ostatními zjistil, co říkají (byli jsme těsně za polovinou hlediště).
Přelomovým bylo vystoupení Děda Mládek Illegal Bandu. Ještě před jeho začátkem se zatáhly mraky a po pár písničkách se strhla průtrž mračen. Deštníky nestačily lapat vodu. Někteří diváci zjistili, že nemá cenu se před vodou bránit a bude lepší jí přijmout. Začali tedy v dešti raději tančit. Celý koncert Dědy Mládka však dopadl dobře a řízná muzika nenechala hlediště skřehnout. Déšť nakonec ustal a na dlouhé hodiny nadobro, jen nám trochu přituhlo.
Postupem večera se zlepšoval zvuk a s ním i atmosféra v amfiteátru. Vystoupení Michala Prokopa a Friends jsem si užil většinou se zavřenýma očima a rytmickými pohyby jsem se dostával do stavu, který jinak navozují asi spíše omamné látky ;-). Naproti tomu mě trošku zklamal Robert Křesťan s Malinabendem, kde byl rytmus na můj vkus až příliš určující pro celý projev kapely (inu třeba si časem zvyknu nebo ulít zvukař). Posledními vystupujícími, které jsem na Kvítku viděl byli Wabi Daněk s Milošem Dvořáčkem. Potěšili mě starými fláky, které už jsem dlouho neslyšel i příjemným vystupováním. Současná móda velí dávat v noci i na folkových festivalech hlasité spíše folkrockové a rockové kapely. Tenhle trend mě nikdy nepohoršoval. Tady ale najednou ten kontrast v Daňkově podání po dlouhé době ukázal, jak dokáže zapůsobit obyčejná písnička na dvě kytary. Pro mě to byla bezvadná tečka a před následujícím Nadorazem a Flerety jsem zbaběle prchl. Nic proti těmhle kapelám nemám a rád si je poslechnu, ale já měl ten svůj závěr koncertu už prostě za sebou.
V altánu se začali scházet první lidé a chystal se tradiční jam, vedle už hořel táborák. Kolem něj se také občas zpívalo, ale prodlevy mezi písněmi byly stále delší a delší. S posledními tóny Fleretu už bylo v altánu naladěno, lavice obsazeny a spustila se další průtrž, tentokrát písní. Jam se vždycky špatně popisuje a většinou se na jeho hodnocení lidi špatně shodnou. Nám se ale letos na Kvítku líbil. V altánu se objevily postupně tři zpěvačky, které se výborně doplňovaly a my jen litovali, že Markéta, která s Elkou vyváděla takové dvojhlasy, že by si Nezmaři mohli vzít dovolenou, je až z Hodonína. Jinak bysme snad uvažovali o rozšíření HN…
Ráno, už za jasného světla, se začalo dění v altánu uklidňovat, přešla opět průtrž mračen a zúčastnění se pomalu rozcházeli a rozjížděli do svých domovů. Elka vyrazila s Bundášem po deváté na Zručsko, já s Evčou a jedním promoklým trampířem neznámého jména o hodinu později na Prahu a Láďa ještě pěl s Markétou hodonínskou, aby se s Konopištěm nakonec rozloučil až notně po poledni.
Kvítek se letos zdařil a totálně nás unavil. Dej ať je tomu příště také tak……
----
Stalo se 10.-12.5.2002 za přítomnosti: HN, Evy, Moniky, Mirčka, Kryštofa, Jerryho, Míši, Bundáše a dalších
