Veselé historky z natáčení

Další fotografie

Abyste si nemysleli – nahrávalo se u Petra v obýváku, který se dle potřeby pružně mění ve zkušebnu, nocležnu a dnes i nahrávací studio. A abyste si nemysleli, že to jako byla sranda nebo co, tak vám o tom taky něco napíšeme.

Původní plán se –jak jinak– lehce míjel se skutečností. Už kytary, které měly s nahráváním začínat v 11 dopoledne, se nepatrně posunuly na čtvrtou. Důvodem byl údajně špatný kabel, skutečnost byla zaručeně někde jinde. Protože když jsem k Petrovi dorazila, z Jepťákovy kytary kromě původního starého kabelu čouhal ještě telefonní drát, který měl Jepťák přiletovaný k prostředníčku levé nohy– prý uzemnění. Uznávám, že noha má k zemi poměrně blízko, ale uzemnění si stejně představuju jinak.

V šest večer byly nahrány kytary ke čtyřem písničkám a hurá na zpěvy. Teď se teprve ukázalo, zač je toho loket. Je s podivem, že při sedmadvacátem opakování refrénu si člověk není schopen vzpomenout na jediné slovo. Už kolem půlnoci jsme se dostali k verzím téměř poslouchatelným. A že si pustíme, co jsme za ten den vytvořili. Ale ouha – počítač ukázal, že je mnohem kreativnější než celé Nedorozumění dohromady, a co se mu jen trochu nezdálo, smazal. A uměl si vybrat – co zbylo, nebylo možná nejhorší, nicméně bez smazaných nástrojů zcela nepoužitelné. Spát jsme šli s poměrně hlubokou depresí.

Po brzkém ranním budíčku (10) jsme se do toho pustili znovu hezky od začátku. Osmadvacáté opakování refrénu se povedlo téměř bez chyby, a tak jsme se kolem třetí odpoledne dostali do stavu, jakého jsme dosáhli předchozího dne o půlnoci, a mohli vyrazit na oběd. Zde je nutno podotknout, že zavřené hospody, případně „právě došlá“ jídla jsou zřejmě věčným prokletím Hlubokého nedorozumění. Naštěstí je v Praze hospod víc než na Orlíku, takže nějaká otevřená se nakonec vždycky najde.

Po sice chutném, leč nepříliš vydatném obědě jsme se vrhli na pokračování. To už se odehrálo bez dalších veselých historek, pokud vím – většinu odpoledne jsem prospala. Počítač sice obětavě umazával soubory dál, ale my už jsme věděli jak na něj a všechno si několikrát zálohovali.

To, co z celovíkendového snažení vylezlo, si můžete poslechnout na našich stránkách.


----

Stalo se 20.1.-21.1.2001 za přítomnosti Sama, Klokana, Jepťáka a Jany, která ale většinu času prospala

Zpěvníčková