|
10. 3. 2006 |
Ozvěny Zahrady v Zahradě |
 |
Po rekordním ostravském výjezdu před čtrnácti dny nás tentokrát čekalo hraní za humny. Tedy alespoň pro mě je to do chodovského KC Zahrada sotva 3 km. Právě tam se ve čtvrtek 10. března odehrával pořad pořádaný redakcí Folk&Country - Ozvěny Zahrady.
V KC Zahrada jsme už jednou hráli. Sice bylo tenkrát málo diváků, ale sál jsme si pamatovali jako lidsky i zvukově velmi přívětivý, a tak jsme se těšili, jak si tam tentokrát zahrajeme s dalšími kapelami a také snad pro více lidí. Diváků nakonec seděly v hledišti necelé tři desítky, takže bylo pro koho hrát. Na programu dne byly kromě nás skupiny Samo sebou, Bob a bobci a jako host Bezefšeho.
Jako první se na pódiu objevila kapela Samo sebou původem ze severočeského Dubí. Určitě jim nechybělo nadšení a zápal pro věc. Jednotlivé písně nepostrádaly originální zápletky. Zároveň je ale leccos k vylepšení. Občas to skřípalo ve verších, občas v ladění a občas se mi vybavilo heslo, které praví, že někdy je méně více. Myslím ale, že ke zlepšení mají Samo sebou nejen prostor, ale i potenciál, takže jsme zvědav, kam se posunou, až se s nimi zas někdy uvidíme.
Druhým vystupujícím byli též severočeští Bob a bobci. To je ale zas úplně jiný příběh. Tahle kapela má už těžké začátky dávno za sebou a loni vystoupala na Zahradě až na 4. místo v soutěži o Krtečky. I tady svou zkušenost potvrdila a rozhodně zaujala i diváky, nás nevyjímaje. Navíc jsme se v zákulisí shodli, že se uvidíme 22. dubna v Bílině na „kvalifikaci“ na festival Babí léto nad Kyselkou, což je vhodná záminka ke společnému sejšnu :-) Tak uvidíme, co bude, ale už teď se těšíme.
Pak už přišel náš čas. Tentokrát jsme se na pódiu objevili jen jako trio. Škopy byl tou dobou v zahraničí, a tak by se z trochou nadsázky dalo říci, že došlo k HN unplugged. S vědomím dobré zkušenosti s akustikou sálu a skutečnosti, že se nemusíme srovnávat s hlasitou Škopyho baskytarou, jsem nazvučení sfoukli za dvě minutky…. což se ukázalo jako velká chyba. Při první písni nás totiž pěkně fackoval zvuk od protější zdi sálu a i když jsme si ho pak zvedli, nějak to furt dohromady nešlo. No, neměli jsme z toho příliš dobrý pocit. Podcenění zvučení se nám vrátilo. Rozstřelení jsme z toho ale zas nebyli a myslíme, že obecně písničky nevyzněly špatně, ale byli jsme zkrátka tak nějak natěšení (obzvláště po posledních povedených koncertech) na opravdu dobré hraní.
Byli jsme poslední kapelou první části večera, a tak jsme o přestávce povídali s kamarády a známými. Trochu se to protáhlo, a tak jsem vkročil do sálu už během naplno plynoucího koncertu Bezefšeho. To byla úžasná záležitost. Když jsem v zákulisí viděl přichystány kompletní bicí, trochu jsem se lekl, aby se jejich zvuk nestal uniformním, jak už to znám od jiných kapel. Ovšem nestalo se, naopak mám pocit, že jsem viděl možná svůj nejlepší koncert Bezefšeho a utvrdil jsem se v přesvědčení, že se musím po čase zas vydat i na jejich samostatné hraní. Škoda, že hned to první se kryje právě s naším koncertem v Trojické.
A právě k tomuhle koncertu teď směřujeme svou pozornost. Doufáme totiž, že se nám do něj povede už zařadit alespoň některé úplně nové písně. Tak držte palce ať nám to první jarní hraní 30. března vyjde :-)
Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)