Po volném víkendu, kdy Klokan pořádal brigádu na své chajdě strategicky umístěné na břehu Sázavy, abychom odklidili to, co řeka přinesla při nedávných záplavách ( a že toho nebylo málo ), jsme se tradičně sešli v pátek na zkoušce v Nuslích. Poté jsme sestoupili o tři patra níž a umocnili své nadšení ze shledání v nedávno nově otevřené a navíc báječné pizzerii :-)
I sobotní dopoledne jsme věnovali zkoušce, tentokrát už konkrétně zaměřené na odpolední vystoupení na dolnopočernických slavnostech s názvem Babí léto 2002. Jedná se o rozsáhlou akci v areálu zámeckého parku sestavenou z různých výstav, divadélek, ukázek řemesel, šermířských soubojů, projížděk na koních a já nevím čeho všeho. Nás samozřejmě nejvíce zajímala hudební scéna, jejíž jsme byli součástí (pozn Klokan: Mě ještě předtím zajímalo, jak se k té scéně dostanem. Sice su Pražák jak poleno, ale Dolní Počernice znám jen z doslechu ;-). Babí léto se totiž konalo asi na šesti místech Počernic, a tak se nedalo jet jen za davem. Nakonec to dopadlo dobře, a tak jsme po mylném vjezdu do zámeckého parku a po té k dětskému domovu nakonec správně dojeli k hrázi rybníku, pod kterou bylo umístěno pódium…).
Na místo jsme dorazili bez Škopyho (Pavel ještě řádil na zahrádce a chtěl se připojit až kolem páté) s tradičním asi hodinovým zpožděním, oproti vysněnému plánu, ale to vůbec nevadilo, protože hodiny ukazovaly zhruba třetí odpolední a naše vystoupení bylo avizováno až na 18 hodinu ( na rozdíl od výpravy do Třeboradic se auta rozjela sama:-)). Času na aklimatizaci jsme měli tedy dost. I když ... ... asi by jsme nebyli ve své kůži, kdyby se něco nedělo :-) Hudební program začínal vystoupením základních uměleckých škol a pak měla k dispozici dvouhodinový program nadace Kapka naděje, v němž se měla objevit např. Monika Absolonová, Michal David (Na toho jsem se opravdu těšil. Idola davů mých dětských let jsem naživo nikdy neviděl… ..a asi už neuvidím :-/ )....a další, jak bylo uvedeno na plakátu. Nebyli jsme sice u toho, ale nešťastná pořadatelka mi sdělila, že to odbyli během půl hodiny (a to ještě bez božského Michala). Tím vznikl celkem slušný prostor navíc.
Jak jsem se také dozvěděla, situaci zachraňoval Kvokál, který byl uveden v programu následně. Stihli jsme akorát závěr jejich asi 1,5 hodinového bloku. A protože i přesto trval výrazný časový posun, hrozilo, že po Kvokálu nastoupíme nečekaně my, protože Martina Trchová a Petr Sedláček, kteří byli na řadě, ještě nebyli na místě. Mno, podle harmonogramu měli času habaděj:-) Jenže Škopy byl tou dobou ještě doma a na cestu se teprve chystal. Oba písničkáři se ale nakonec, doslova za minutu dvanáct, objevili a hned se odebrali na pódium. My mezitím uhnali Pavla telefonem, takže vzápětí dorazil i on, i když pokud vím, při cestě měl drobné orientační problémy (odbočil sice doleva a dojel k rybníku, ale v Kyjích místo v Počernicích), což ho trochu zdrželo:-))
Po zaslouženě vytleskaném přídavku Martiny jsme obsadili pódium my. A protože času bylo víc než dost, přehráli jsme i písničky, které tak často nehrajeme. Dokonce jsme vymysleli malou kuLišárnu:-) a zhruba v půlce našeho bloku jsme pozvali na pódium Páju Lišáka Jindráka, který celou akci zvučil. Před tím už jsme byli domluveni a trochu si společně zkusili zabroukat, takže v první písničce jsme si zanotovala i já, jinak Pájovi přizvukoval Láďa. Docela jsme si pochvalovali, jak je to fajn sledovat Láďu z hlediště, zas tak často se nám to nepodaří...:-)) (mě se to už jednou podařilo, ale to jsem právě měnil prasklou strunu, tak jsem si to moc neužil. Zato jsem tenkrát viděl na pódiu poprvé i Elišku ;-) ).
Před přídavkem, písní Slunečná, která byla zároveň tak trochu premiérou, se pod pódiem prohnala parta mladých lidí s různými transparenty a svým hlaholem rozhodně upoutala pozornost, nicméně nás nechali v klidu dohrát a dokonce nám jeden z transparentů zapůjčili a my spáchali pár kapelních fotografií:-))
Pak už jsme pospíchali utišit kručící žaludky zabijačkovým gulášem a poslechli si vystoupení Folkloku, které bylo na plakátech prezentováno jako FolkBlok:-) Ti zahráli i pár Nerezovek, takže jsme si s nimi i zazpívali. Poslední kapelou, kterou jsme shlédli byla Çava. Což o to, muzika by to byla celkem pěkná, nicméně zpěvačka, která je ústřední osobností kapely, se nechala "rozhodit" pokřikujícími až řvoucími mladíky v první řadě, kteří už byli značně "pod parou". Na jednu stranu jsem ji chápala, protože by zasloužili pokropit pořádnou dávkou studené vody, ale ukončit kvůli tomu předčasně vystoupení a dát evidentně najevo " tak pro vás hrát nebudu ", to mi přišlo trochu "přes". Koneckonců tam byli i jiní, kteří poslouchali... (jo jo, show must go on….)
Mno, pak už jsme se vydali směrem domů. Zážitky dne jsme ještě probrali v oblíbené pizzerii a kolem jedné upadli do spacáků.
Babí léto v Dolních Počernicích byla pohodová příjemná akce, kde si každý určitě přišel na své. S příchozím večer sice trochu přituhovalo, ale dalo se to snést. Bylo to naše letošní poslední letní vystoupení a já byla ráda, že se odehrálo ještě pod širým nebem.
Nyní se Hluboké nedorozumění chystá na svatbu, naštěstí jen hrát a zpívat:-)) a na koncert v Národním domě na Mírovém náměstí, kde spolu se Surovými kocoury, Trapasem a dalšími vystoupí za účelem podpory oblastí postižených ničivou povodní.
Stalo se 21.9.2002 za přítomnosti HN, Evči, Moniky, Sunny, Marty a další spousty lidí