24. 3. 2007

Jak jsme se dočkali…

Jen co jsme po čtyřměsíční odmlce okusili, jak se nám po živém hraní stýskalo, zabušily na vrata soutěže, po kterých se nám stýskalo méně. Po nějakém tom dohadovaní jsme vybrali čtyři adepty, sbalili fidlátka a 24. března vyrazili tradičně do Kolína. Pro případné rýpaly -ano, jsme sice již pražská kapela, ale do Kolína jezdíme od počátku existence kapely, což nám pořadatelé připomněli uveřejněním naší fotografie pořízené právě před pěti lety. Nasmáli jsme se nejen my:-)Dalším faktorem bylo a je, že Kolín je pro nás zakletý a vždy zůstáváme na místě druhém, tedy v minulých letech již nepostupujícím. A kdo by nechtěl zdolat i ten vrchol, když už jsme tolik času prostáli těsně pod ním…Neposlední věcí je fakt, že nás pražské předkolo zaskočilo brzkým termínem, neboť začátkem března jsem se zabývali nahráváním.

K samotnému předkolu jen stručně. Celá akce se přestěhovala do Starých Lázní. Zvenčí trochu omšelá budova v těsné blízkosti železniční tratě sympaticky překvapila svým interiérem. I zvukově došlo k mírnému posunu vpřed. Při pohledu do Zpravodaje Polabského kola nám poklesla brada po zjištění složení poroty. Víťa Troníček, Jernomým Lešner… to jsme si říkali, že jsme měli napéct nějaké buchty:-)) Jerry nakonec nedorazil. Kromě Víti za stolem s bílým ubrusem seděl např. Zdeněk Vřešťál. Účastnit se mělo 14 soutěžících, nakonec 3M nedorazili z důvodu nemoci basáka. Na některých účinkujících bylo znát, že vystupují možná jen jednou v roce, právě na předkole Porty. Při pohledu na harmonogram odpoledne jsme tušili na jisto jednoho postupujícího, což byla Simona Klímová – a tak se také stalo. První vystupující, který se mi líbil, bylo Lážoplážo s basistou z bývalé Isary, kterého pamatujeme ještě za blahých časů Muziky na Žižkově. Znělo jim to příjemně. Zaujal mě i Jiří Šmidt, který nakonec postoupil do autorské soutěže v Ústí. Jen mě mrzely ty texty na stojanu. Do semifinále nakonec porota poslala kapelu Hudbanda, která letos postoupila i do semifinále Notování pod Vyšehradem. Slyšela jsem jen jednu písničku a neznělo to špatně. Co se týče nás, konečně jsme zdolali vrchol nejvyšší, však se jím také proto oháním už od začátku:-)

O vyhlášení přišel Škopy, protože ho odvolaly povinnosti. My ostatní se radovali jako... no, prostě jsme se radovali:-) I oslavu jsme plánovali, ale cestou do Prahy nás zbytky energie opustily, byl to náročný den. Abych nezapomněla, večerním hostem byl Kamelot a sál byl slušně zaplněn.

Teď ještě Konkurz Zahrady a pak už vzhůru do festivalové sezóny. Taky se těšíte?

Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)