Milé děti, kteroupak pohádku byste dneska chtěli slyšet? Tak třeba tu
To jsme zase jednou měli "šňůru". Kolem druhé hodiny jsme měli hrát v Třeboradicích na Folkování pod komínem, potom následoval promptní přejezd k Příbrami na Huntíka. Logický důsledek takovýchto akcí je, že ani z jednoho festivalu nic moc nemáme, protože si jen odehrajeme svoje a už zase mastíme jinam, pořadatelé jsou naštvaní, protože -jak je dobře známo- nikdy žádný festival nefunguje podle programu a musíme odkládat začátek hraní na dalším festivalu, no a v důsledku toho všeho jsme rozházení i my.
Ale od začátku. Kolem dvanácté průtrž mračen. Přesto zkoušíme, i když se nám zdá, že fesťák se v takovémhle počasí konat prostě nemůže. Chyba - jednak se do hodinky udělalo docela príma podzimní počasí se sluníčkem a modrým nebem, jednak pořádající Magison myslel na všechno a hrálo se v místní hospodě v sále. Tedy akustika pod psa, ať se Pája snažil jak chtěl, odposlechy byly dvojité - s odrazem od protější zdi, no paráda. Ale to jsme zjistili až na jevišti. Zahajoval jako vždy bezchybný Magison, následoval skvělý Trapas, který ten den po delší přestávce podnikal stejnou "šňůru" jako my, no a pak Hluboké nedorozumění. Výchozí pozice jedna báseň. Ještě jsme ukecali Zubříka z Magisonu, aby si s náma zahrál na harmoniku, takže posluchači slyšeli, co ještě nikdy nikdo neslyšel. Celkový dojem jsme po slezu z pódia měli silně rozpačitý a obáváme se, že diváci na tom nebyli o mnoho lépe.
Pak jsme shlédli ještě kousek vystoupení Jerryho Lešnera, ale Kvokál s Jerrym jako doprovodným kytaristou jsme už bohužel nestihli, neb nás k sobě už táhla Příbram.
A hned skvělé uvítání: Už máme plno, můžete jet domů, tady si dneska nezahrajete. Hahaha, smáli jsme se až do chvíle, kdy jsme si přečetli "noviny", co je dostával každý návštěvník. V nich stálo cosi ve smyslu: Hluboké nedorozumění je strašná kapela, radši na ni ani nechoďte, hrajou něco podivnýho, co se mi vůbec nelíbí. Viděli jsme je předloni, i když tvrdí, že hrají teprve rok. Třeba je to někdo jinej… Proč nás teda zvali? To jsme se nedozvěděli. Na jeviště jsme se vydali celkem 3x, ale vždycky nás organizátoři včas zarazili, že před námi půjde ještě jedna kapela "mimo program". Přáli jsme jim to (těm kapelám), ale potřetí jsme radši ani neodešli ze sálu, aby nás zase někdo nepředběhl.
Další rána přišla od festivalového mluvky. Zjevně má v neoblibě Pražáky, a mstil se nám nevybíravým, leč promyšleným způsobem. Na úvod mi vrazil do ruky mikrofon a hodně kyselým hlasem pronesl Řekněte nám něco o kapele. Skvělé, monology miluju.
Huntík se vyznačuje různými kulišárnami, které pořadatelé provádějí kapelám. Letos si na nás vymysleli zahrát písničku ve vylosovaném stylu a vytáhnout na "parket" co nejvíc tančících párů. Na nás vyšla cha-cha (v první chvíli jsem měla dojem, že se nám pořadatelé vysmívají), což pánové vyřešili hurónskými výkřiky CHACHA na vhodných místech jinak zcela "nečačové" písničky. Tanec to na Příbramsku zřejmě není úplně populární, ale ve spolupráci s Jiříčkem jsme nakonec něco párů přeci jen vytáhli. Poslední rána přišla ke konci našeho vystoupení, kdy se mluvka po delší nepřítomnosti vřítil do sálu s výkřikem Končíme, pánové, končíme (bohužel se netrefil do naší Restaurační, tam by to mělo pointu).
Ve srovnání s třeboradickým Folkování u mě nakonec Huntík vyhrál. Získal si mě příjemnou rodinnou atmosférou, dobrým zvukem a publikem, které si přišlo poslechnout písničky, ne jenom pokecat s kamarády a zabít volné odpoledne. Doufáme jen, že jestli nás příště pořadatelé zase pozvou, zmíní se o nás v novinách alespoň neutrálně (nebo radši vůbec) a my neuděláme tu chybu, abychom prozradili, že jsme z Prahy. Stejně jsme vlastně z Hostivic. Jo, a taky že budou mít v hospodě větší výběr jídel:o)
A to je konec pohádky, milé děti, dobrou noc, a ať vás blechy v noci neštípou.
----
Stalo se dne 8.9.2001 za účasti Báry, Jany, Petra, Ládi, Pavla, Jiříčka a mnoha dalších.