13. 5. 2004
Kolem koncertu 13. 5. se toho dělo mnoho už dlouho před jeho samotným uskutečněním.
Nejdříve bylo hádankou, kde koncert vůbec zrealizovat. Kdo sleduje naše letošní putování po pražských klubech ví, že jeho příčinou je právě hledání co nejvhodnějšího sálku pro pravidelné pořady HN, které by se měly rozjet už od podzimu. Škopy přišel s návrhem, abychom vyzkoušeli nově vzniklý klub Rybanaruby. Už jen název nás velmi zaujal.
Necelý měsíc před vlastní akcí jsme na ono místo zajeli s Klokanem, abychom obhlídli terén. Když jsme vcházeli do suterénu, ovanula nás vůni vonných tyčinek. Ta nás dovedla až do krámku plného všemožných věcí. Šátky, tašky, bubínky, šaty a to vše doplňoval CD bazar. Dveřmi vpravo jsme vešli po třech schůdcích do poměrně malé útulné místnosti, která byla ve fázi testů a příprav na první akce. Domluvili jsme věci kolem zvuku a odešli s tím, že jsme sami zvědavi, jak to 13. května vlastně proběhne.
Vzhledem k atmosféře, kterou klub působil, jsme usoudili, že nejlepší bude pozvat si jako hosta nějakého našeho oblíbeného písničkáře. Volba padla na Petra Sedláčka. Ten byl ovšem krátce před uskutečněním celé akce odvolán služebně do zahraničí. A tak jsme měli tu možnost poznat na Petrovo doporučení jiného písničkáře - Arnošta Frauenberga.
Ten podvečer jsme na místo dorazili brzy, abychom stihli nastavit zvuk a vše připravit, než dorazí diváci. Hlediště sestávalo z židlí i křesel, jak bylo libo. Musím podotknout, že tentokrát večer provázela samá nedorozumění. Hluboká :-). První bylo to, že Škopy, který nás na klub upozornil, do něj netrefil. Uběhl týden a já pořád nevím, jak se to mohlo povést. Když nám při zvučení volal z Muzea místo z Náměstí J. z Poděbrad, smířili jsme se prostě s tím, že to tak je:-). Nicméně, nakonec cestu našel. Bohužel už ji nenašel nikdo další. Tedy kromě kamarádky Arnošta Frauenberga našeho kamaráda Bundáše, kterého jsme telefonicky navigovali už z pódia (pozn. Klokan: bez toho telefonu by to ale asi nenašel ani on 8-). Je totiž pravdou, že klub je natolik nový, že nemá ještě ani pořadně štít v ulici. ).
Večer tedy zahájil již zmiňovaný písničkář s nezvyklým jménem, jehož zapamatování mi dělalo trochu potíže:-). Menší potíž mám už s jeho písničkami, které ten večer nám a pořadatelům zazpíval. Nechyběl vtip, ani zamyšlení. Své vystoupení zpestřoval různými říkankami či krátkými povídkami. Nejvíc mě zaujala jeho pohádka, v níž jakoby mimoděk figurovali různé hudební nástroje, která byla klasicky zakončena tím, že DOBRO zvítězí nad zlem. V tu chvíli jsem si dovedla i představit jak Luboš Novotný z DT zvítězí nad zlem se svým dobrem:-))
Ze začátku našeho vystoupení jsme trochu bojovali se zvukem, ale když se vše srovnalo, hrálo a zpívalo se příjemně. Hned naproti dveřím, kterými se vchází do krámku a klubu jsou dveře do velmi příjemné hospůdky. Vypadá spíš jako čajovna, ale není to čajovna. Příjemně se tam sedělo a říkali jsme si, že by se zde jistě i dobře jamovalo. (Nakonec se tam sice rozjeli DJs, ale i na náš jam došlo a to přímo v prostorách klubu, kde jsme se spřáhli s jeho organizátory. Vytáhly se kytary, basa, přitáhlo se pár bubnů a už se hrálo napříč žánry. Tak tak jsme stíhali poslední tramvaj.) Takže uvidíme, kde se nakonec budou naše příští pořady konat. Rybanaruby jedním z adeptů určitě je.
Už se ale těšíme na festivaly venku. Hned prvním bude Jablonský medvídek 29. 5. 2004. Kromě nás tam bude ke slyšení třeba Lístek,Věra Martinová či Pavlína Jíšová. Takže je na co se těšit.
Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)