18. 5. 2006

Poslední klubání v Trojické

Květen je měsíc, kdy se láme hudební svět. Muzikanti vylézají z klubů a míří pod širou oblohu na festivaly. Tento trend se k naší radosti týká i Hlubokého nedorozumění. 18. května jsme před sebou měli poslední jarní klubové vystoupení. Jako obvykle se vše odehrálo v pražském P-klubu Trojická.

Hostem večera byla kapela Epy de Mye, kterou jsme si za poslední rok stačil řádně oblíbit, a tak jsme se na koncert o to více těšili. Všichni účinkující byly vzorově na místě už skoro dvě hodiny před začátkem. Chyběl už jen zvukař Pája Lišák Jindrák. Před obvyklým náročným stěhováním aparátu jsme tedy hromadně zašli do sousední hospody na jedno pivko a než jsem se nadáli, Páje brzdil před klubem. Tentokrát s sebou měl lehkou variantu aparátu, a tak i ono obávané stěhování bylo rychle za námi. Všechno šlo jako po másle.

Až kolem osmé nám začalo být trochu ouzko, protože v sále sedělo jen pět platících diváků. Je pravda, že obavy z návštěvnosti jsme měli trochu i předem, protože z našeho obvyklého publika přicházely samé "omluvenky". Akademická čtvrthodinka ale naštěstí zabrala a během ní se sešla již příjemná návštěva. Počet lidí v sále se nakonec pohodlně přehoupl přes dvacítku.

Nejprve se na pódiu usídlila Epy de Mye a podle očekávání nezklamala - prostě pohodová muzika, která nejen uši pohladí, ale také se v nich usídlí. Určitě kapele fandíme na letošních soutěžích obou Port i Zahrady. Pro mě lehce pikantně působily písně, které Epy de Mye přebrala od jihlavských Střepů. O dva dny později jsme totiž právě Střepy měli potkat na festivalu Táborský koktejl.

Po přestávce vystoupilo naše HN. Podruhé jsme si veřejně zahráli letošní nové písně, které se samozřejmě stále usazují, takže oproti premiéře doznaly více či méně změn. Nezapomněli jsme ale ani na písničky starší a také jsme si zrekapitulovali všechny fotoklipy, které se nám povedlo dosud vytvořit. Je jich zatím šest a už tušíme, k jakým písním by se mohli vytvořit další. To hrozí ale nejdříve na podzim.

Po necelé hodině naše vystoupení skončilo a naposledy jsme tak před létem sešli z klubového pódia. Úplně večer ale ještě neskončil Epydemyci jsou totiž z podobného těsta jako my, a tak jsme si ještě udělali menší sejšn. Krátce před půlnocí už ale opravdu byla ta pravá chvíle utíkat k domovům. Do Trojické se vrátíme až na podzim, přesněji řečeno 19. října. Do té doby se budeme potkávat na festivalech po celých Čechách, z nichž velkou část navštívíme úplně poprvé.

Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)