TOPlist

2. 8. - 3. 8. 2003

DOVOLENÁ Hlubokého nedorozumění

Dějství poslední... Budyňský poutník


Dějství prvé... Pihelský Kapr
Dějství druhé... Folkové prázdniny
Dějství třetí... Vandr nevandr

Ráno nás přivítalo opět pod nadvládou slunce. Postupně jsme se pokusili udělat ze sebe zase lidi a zamířili k naší oblíbené benzínové pumpě, kde jsme měli sraz se Škopym. Shledání bylo radostné a zvesela ubíhala i cesta na Budyňský poutník, festival odehrávající se na nádvoří Budyňského hradu.

Na místo jsme dorazili s předstihem a prostředí nás okamžitě okouzlilo (pozn.Klokan:…v prostoru zákulisí dokonce stála hradní pumpa. V onom šíleném hicu to pro mě byla nejkrásnější památka :-)… ). Po uvítání se s pořadateli, kteří k nám byli velmi vlídní, jsme se ukryli před žhnoucím sluncem v prostorách hradu a přezkoušeli repertoár.

Vystoupení jsme měli tentokrát rozděleno na dva zhruba 25ti minuté bloky. Od samého začátku se hlediště průběžně zaplňovalo, takže při druhém hraní už byla účast poměrně velká. Ale ani první písničky jsme nehráli do prázdného hlediště. Na pódiu bylo sice trochu horko:-), ale atmosféra příjemná a vůbec vládla pohoda. I když publikum evidentně podporovalo spíše bluegrass a country, po vystoupení za námi pár lidí přišlo a zakoupilo si cédéčko. Dokonce jsme rozdali i nějaké ty podpisy:-)) To bylo příjemné osvěžení v neúprosně horkém odpoledni... (…samozřejmě krom zmiňované pumpy…)

Pak už jsme se oddávali jen radovánkám a hlavně zbývajícímu programu festivalu, který byl poměrně našlapaný. Slyšeli jsme například Cop, Bokomaru, Nezmary, Jindru Kejaka, Pacifik a další. Nejpříjemnějším překvapením však pro mě bylo vystoupení Vojty Zíchy s Druhou mízou. Tři členové téhle kapely zaplnili nádvoří pohodovou, čistou a šlapající muzikou. Dokonce jsem si s nimi zavzpomínala na některé písničky Sem tamu. Méně sympatické už bylo množství vos, z nichž jedna mě zákeřně bodla ze zálohy... ale to už s muzikou nemá mnoho společného:-)

Program se trochu protáhl a díky váhání, zda se pustit do sejšnu či ne, nakonec k němu nedošlo. A tak jsme postupně složili své tělesné schránky do spacáků.

(..já si ustlal kousek od auta na pěkném travnatém plácku. Asi za hodinu mě probudil bzukot. Říkal jsem si, že mě nějaká ta masařka nerozhází a zavrtal se víc do spacáku. Venku zatím svítalo, bzukot sílil a stále častěji byl nepříjemně blízko mé hlavy. V tom se opravdu spát nedalo, a tak jsem vyhlédl ven. Jejda, nebyly to masařky ale vosy, kterým jsem asi tak trochu zalehl zemní hnízdo a tak se divily, co se to děje. Přitom vylézaly zpod celty asi 25cm od mé hlavy. To vysvětlovalo ten sílící bzukot. Nečekal jsem až se přestanou divit a uvědomí si vetřelce a urychleně se ukryl do auta, kde jsem ještě chvíli pokračoval ve spánku šťasten, že mi vosy daly čas na kapitulaci. Opravdu se letos přemnožily…)

Dopoledne jsme strávili klábosením na náměstí a vychutnáváním posledního dne dovolené...

Ačkoliv slovo poslední je v této chvíli ještě příliš definitivní výraz. Za týden v sobotu se totiž vydáme na Čechtickou lilii, abychom pak večer zavítali do Telče a tam užívali prodloužený víkend až do úterka:-)

Zdaleka nic nekončí .... ...snad jen náš dovolenkový seriál reportáží ;-)

Elka (Klokan)
zpět

Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)