Starý rok to odhoukal, aby ten nový přebral jeho štafetu. Pro Hluboké nedorozumění začal koncertně tak, jak skončil - v pražské Balbínově poetické hospůdce. Právě tam se totiž konala party časopisu Folktime, za kterou jsme taky tak trochu mohli. Vraťme se ale trochu zpátky a vezměme to popořadě.
Poslední dny roku 2002 jsme s Jepťákem, Elkou, Evčou a Monikou trávili v Telči. Náměstí tohoto krásného města nás 28. prosince uvítalo nádhernou sněhovou dekorací. Nejméně z toho bohužel měla Eliška, která zápasila už pátý den se zákeřným bacilem a rozhodla se, že po léčbě v posteli teď zkusí léčbu Telčí. Zažili jsme tu nádherný koncert Radima Zenkla, Cimbal Classicu a dalších hostů.
Po něm následoval jeden z nejpovedenějších jamů loňského roku v nové hospodě U Zeleného žížaly na náměstí, na kterém se mimo jiné objevil právě i Radim Zenkl. Ale hrál se obvyklý jam repertoár ke společnému zpěvu a zdálo se nám, že i mistr je tak spokojený. Nad ránem jsme se doplazili (ne opilostí, ale díky totálně čistému ledu na náměstí) až na internát, kde jsme se těšili na spánek. Joj, tam bylo ještě živo. Nejvíc to odnesly Elka s Monikou, které už tam byly asi od půlnoci a spánek se jim navodit nedařilo.
Druhý den jsem byl jak přejetý parním válcem. Ono taky spěte dobře v jedné místnosti s 30 lidmi, kteří se ukládají halasně ke spánku až do světle ranních hodin. Přesto jsme se vzpamatovali, posnídali/obědvali Na kopečku a shlédli mládežnický hokejový zápas (Slováci porazili Rakušany asi 14:0). Večer nás čekal opět koncert. Tentokrát byly na pořadu Bonsai č.3, Poupata a Žalman se spolem. Všechny kapely jsem loni už párkrát viděl a žádná velká specialita se nekonala, a tak jsem tento koncert přijal jako příjemnou tečku.
Výjimka se ale přeci jen našla. Tou byla recitace jisté Lily, slečny z řad diváků. Ta se na pódium dostavila na Žalmanovu výzvu, která dívka by si ráda zazpívala píseň Kdyby tady byla taková panenka. Lily, jsa opravdu majestátného zjevu a váhy, se přihlásila a ihned po vstupu na pódium oznámila, že zpívat neumí, ale mohla by zarecitovat. Žalman jí nechtěl vyhodit, a tak jí jen upozornil, že by nemělo ale jít o nic vulgárního, načež byl uklidněn tím, že půjde o téma vyznání. No jo, ona to ale pojala jako vyznání přímo Žalmanovi a sál se tak během přednesu otřásal salvami smíchu. Celé to nakonec dokonal sám Žalman, když začal zpívat (aniž by mu došla předem spojitost) text Kdyby tady byla taková panenka, která by mě chtěla…. Opravdu pěkná kulturní vložka ;-).
Ten večer se žádný jam nekonal, Žížala byl zavřenej a my unavení. Alespoň jsme tak mohli další den plni sil uskutečnit přejezd za kamarády do Pelíkovic u Jablonce nad Nisou (mimo jiné tam byl i Škopy). Tam jsme si pěkně popovídali, zahráli, pojedli, zasáňkovali, popili i zazpívali. A také jsme se Šaolínem a Jerrym dopekli přípravu na Folktime party. Když jsme se vraceli prvního ledna k domovům, byl před námi nesnadný úkol - dát se do pátku třetího dohromady, abychom si tu akci taky užili. Nejnáročnějším byl tento úkol pro Elku, která se stále nemohla dotěrného bacila zbavit. A řekněme rovnou, že úspěšná byla je z části.
Ještě, když jsem s ní telefonoval ve čtvrtek večer, mluvila tak cizím hlasem, že se mi musela představit. No a v pátek, když přijela, její první kroky vedly do lékárny. Vyzkoušeli jsme pár písniček a naštěstí se ukázalo, že zpívat snad bude, a tak se HN nestane pro ten večer čistě pánským sborem.
Když jsme přišli do Balbínky, už tam vládl čilý ruch. Sál se rychle naplnil a my mohli před osmou hodinou spustit koncert. Po pravdě řečeno jsme se nechali trochu strhnout atmosférou a sami jsme se překvapili několika upadlými tóny a akordy. Ten večer o to ale snad tak ani nešlo. Po nás se jako písničkář představil sám šéfredaktor časopisu Folktime Vláďa Šaolín Konopas. Hrál písně své bývalé kapely Magison a bylo příjemné je zase z pódia jednou slyšet. Škoda, že nedorazili i někteří další členové této skupiny.
Po krátké pauze se na pódium postavil Jerry Lešner, aby zapěl především své nové písně. Nutno podotknout, že doba kytarových ekvilibristik se zdá se naklání. Jeho písně využívají stále jednodušší doprovod a nakonec dal k dobrému i píseň zcela bezakordovou pouze za doprovodu zvonu. Ten však Jerry neměl, a tak hru na něj pouze simuloval. V průběhu vystoupení na podium pozval i další hosty, Jardu Síbrta s jeho básničkami a Magdu Brožkovou se dvěma písněmi. I ona rozehřála publikum, obzvláště pak písničkou namířenou proti chlapům ;-).
Celý koncertní večer opět završilo naše Hluboké nedorozumění. Hlavně jsme se ale těšili na jam, který měl následovat, a také se tak stalo. A hrálo se až do samého rána. O kytary se staral hlavně Jepťák, Jerry, Šaolín, Školník, Petr, Majda a moje maličkost, Škopy k tomu přidal piáno, kolem putoval malý bubínek a když se Elka podělila s Davidem Marošem o sóla na triangl, nic snad už nechybělo. Ten účet bych vám vidět nepřál. Poslední účastníci opouštěli Balbínku před pátou hodinou ranní. To už jsem ale spokojně spal, protože posilvestrovskou únavu umocněnou dvěma dny v práci jsem nepřemohl a uprchl jsem z místa činu už ve dvě.
Akce Folktime party se tuším konala podruhé a opět se vyvedla. Už aby tu byla do třetice.
Stalo se 28. 12. 2002 - 3. 1. 2003 za přítomnosti HN, Evy, Moniky a dalších lidí
