Opět se hlásíme se zprávami z našeho dalšího působení. Pokud myslíte, že tentokrát byly výchozí podmínky jednodušší než na předchozích akcích, pak vězte, že se jedná o hluboké nedorozumění.
Už ve středu Klokana začal obtěžovat svými bolestivými poznámkami jeden zub. Vědom si blížícího se vystoupení a možných rizik o víkendu, šel tedy ve čtvrtek k zubaři. Tam zjistili, že má píšťal - zní to sice jako hudební nástroj, ale je to pakárna. Zub se však nemínil sklidnit, a tak se po probdělé noci a nadopován neúčinnými prášky vydal Klokan k zubaři podruhé. Rentgen odhalil navíc problém na kořenech zubu. Zubařka se soucitně usmála a nabídla rychlé vytrhnutí nebo dlouhé léčení. Klokan se tedy zeptal: " Budu zítra schopen zpívat, když se to vytrhne ?". Po záporné odpovědi se tedy přikročilo k léčení. Zub bolel celý den a noc, ale v sobotu ráno se zklidnil alespoň tak, aby se dalo vystupovat.
Jepťák se ze samého soucitu nad Klokanovým utrpením šel s ostatními po zkoušce posilnit do blízkého Whisky baru (důvod se vždy najde), kde si dal nakládaný hermelín. Ráno pak předváděl pozici strnulého Budhy v jehož útrobách probíhají břišní tance. Po desáté hodině se naštěstí už mohl alespoň zvednout a se zásobou suchých rohlíků jsme mohli vyrazit na Komárov, kde nás čekalo krajské kolo Trampské Porty 2001.
Musím říci, že sál kina, kde se vystoupení konalo mě téměř uchvátil - vyborná akustika, téměř zaplněný sál, pěkné pódium. Do poroty zasedla taková hudební smetánka, že ji musel uznat snad každý. Byli zde např. Pavel Zajíc (možná jsem neměl použít slovo smetánka - napadá mě zajíc na smetaně) a Jim Drengubák z Nezmarů, Šaolín z Magisonu či Tomáš Hrubý jako nezávislý publicista.
Předkapelou byl Jerry Lešner, k němuž se po třech písničkách připojila kapela Husí kůže. Z jeho vystoupení musím vyzvednout píseň Textařská, kterou považuji za povedenou po všech stránkách (ten člověk snad nezná trému, jinak by tam nemohl hrát to, co tam hrál). Sama kapela zněla pěkně a kompaktně. Pokud ji neznáte, vřele doporučuji.
Pak se již rozběhlo soutěžní klání. Úroveň všech soutěžících kapel byla na velmi dobré úrovni a pro diváka byla jejich vystoupení určitě zajímavá. Nešlo tedy jen o čekání známých na tu jejich oblíbenou skupinu.
Jediným záporem soutěže bylo technické zabezpečení. Kapely zvukaři již předem dali jednotně zpracované informace o rozestavení a obsazení včetně nároků na mikrofony a přímé kabely (linky) do nástrojů. To však bylo zcela zbytečné, neboť k dispozici byla pouze jediná kroucená linka (alespoň v době našeho vystoupení určitě), takže si skupiny na poslední chvíli sháněli vlastní prostředky. Výsledkem bylo, že se kapely nastavovaly delší dobu, než pak hrály (a to šlo z větší části jen o zapojení nástrojů). Litoval jsem porotu, která si ani nemohla dát oddechovou pauzu. Celý koncert čtrnácti formací se pak protáhl na více než pět hodin, během kterých zaznělo 42 písní. Až jsem si říkal, že by nebylo marné hrát akusticky bez aparatury a klidně pět písniček na kapelu - časově by to vyšlo na kratší dobu. Samozřejmě to myslím nadneseně, ale na druhou stranu je to přeci "trampská" soutěž J.
Z vystupujících skupin jsem jasně v čele viděl Trapas a Ginevru. Dále už se dalo polemizovat. Z dalších skupin se zmíním už jen o jedné. Toman a lesní pana patří už roky do spolehlivých kapel českého folku a jejich muzika je opravdu příjemná. Na druhou stranu se mi zdá, že se poslední dobou nějak přestala vyvíjet. Ostatní kapely předvedly většinou dobrý výkon, ale přeci jen už u mne trochu zaostávaly. Hodnocení poroty i diváků se nakonec shodlo s mým a do Ústí tedy jede Trapas a Ginevra. Toman musí i s lesní panou čekat na divoké kartě.
Hluboké nedorozumění zde odehrálo snad bez větších nedorozumění, ale na Ústí to ještě nebylo - však jim ještě ukážeme.
Závěr koncertu obstarala hostující skupina Nezmaři, která představila písně staré i nejnovější a vlila unaveným divákům zpátky do žil alespoň trochu energie.
Po koncertě jsme se těšili na jam, ale po únavném maratónu jsme si nakonec jen chvíli zahráli v šatně. Pak už se nic zajímavého nestalo (pokud nepočíám cestu šesti lidí a dvou kytar ve škodovce 105).
Na závěr vám musím sdělit (pokud jste to ještě nepochopili), že Zaječovská Porta je výborná akce s dobrou úrovní, fajn pořadateli a výbornými konferenciéry (na ty jsem málem zapomněl) a příští rok se tam určitě podívejte (techniku už určitě vyřeší).
Stalo se 17.3.2001 za přítomnosti: Klokana, Jepťáka, Sama, Jany, Škopyho, Vendy, Veroniky a Marty
