Ve čtvrtek 11. října 2001 se v KD Vltavská konal křest nové desky skupiny Neřež. V KD Vltavská jsem ještě nebyl, a tak jsem se hrnul rovnou k hlavnímu vchodu. Trochu mě zarazilo, že všude byli společensky odění lidé, jako kdyby tu byly taneční. A taky že jo. Do sálu Elektra, kde se měl odehrát křest, se totiž chodí z jiné strany KD. Po tomto krátkém nedorozumění (ve kterém jsem navíc evidentně nebyl sám) jsem šťastně dorazil do Elektry.
Přivítal mě velmi příjemný středně velký sálek tak pro 150-200 lidí. Překvapilo mě, že nebylo narváno k prasknutí. Všichni diváci si pohodlně sedli. Klub se zkrátka naplnil přesně tak akorát. Krátce po osmé se na pódiu objevili všichni čtyři členové kapely Neřež a koncert začal. Hrály se písně starší i novější pomalé i rychlé, to asi nikoho nepřekvapilo. Na celé kapele ale byla vidět ohromná chuť do hraní. Zdeněk Vřešťál i Vít Sázavský se během písniček vyžívali v drobných mimických či zvukových vsuvkách a divák se bavil. Přesně pro takováhle vystoupení se vyplatí chodit na koncerty a nejen pouště si do uší CDéčka. Pavel Plánka se za bicími a perkusemi také evidentně muzikou bavil a oživil písničky tak, že i z "banálního" hudebního postupu byl malý zážitek. No a Magda Škardová mě svým příjemným hlasovým projevem i violoncellem zaujala také (i když bych si to cello uměl představit i výraznější). Nebyla sice tím smíškem jako duo S+V, zato se na pódiu jejich vsuvkami výborně bavila.
Po asi šesti písních došlo na křest alba JEŠTĚ JEDNOU. O samotný akt křestu se postarali zástupce firmy BMG (Neřež touto deskou přešli pod novou firmu) a písničkář Jiří Bílý coby kmotr. Vlastně ani žádný křest neproběhl, protože se cdéčko ani v ničem nesmočilo ani jinak nezničilo. Alespoň si ho mohl někdo koupit. Po několika předchozích koncertech zbylo kapele jen 6 kusů CD a kazety. Zato se vydatně zapíjelo. Po první rundě s přípitky a přáními přišel hostitel se slovy "ještě jednou…" s druhým kolem. Třetí kolo už naštěstí nepřišlo : - ), takže koncert nebyl ohrožen.
Po křestu se pódium vylidnilo a nastoupil jako host již zmíněný kmotr alba Jiří Bílý. Jeho sólově hrané písně mě až tolik neoslovily, ale může to být i tím, že jsem nedokázal přeorientovat z Neřeže. Každopádně jeho velmi dobrý hlas stojí za zmínku. Spolu s vyvrcholením tohoto vystoupení se mi i zlepšoval celkový dojem, když v jedné písni Bílého doprovodil Pavel Plánka a v další celý Neřež. Možná by bílého písně obecně lépe vyzněly s menší kapelou.
Následnou přestávku jsem si chtěl zpestřit vínkem. To se podařilo bohužel jen napůl. Víno jsem zaplatil, ale o zpestření v kladném slova smyslu nemohlo být řeči, a tak jsem se raději vrátil do sálu a doufal, že druhá půlka večera mi náladu opět zvedne.
Nemýlil jsem se. Vystoupení Neřež pokračovalo ve výborné atmosféře. Trochu mě v rytmických pohybech sice svazovala židle, na které jsem seděl, ale na druhou stranu jsem alespoň nepohoršoval ostatní diváky. Na konci vystoupení se přídavky kupily jeden za druhým a dostalo se i na nečekaná sólová vystoupení Pavla Plánky a Magdy Škardové.
Z KD Vltavská jsem odcházel v povznesené náladě a koncert Neřež můžu označit za jeden ze svých nejlepších letošních klubových zážitků. Pokud bude tahle kapela hrát i u vás, vřele doporučuji. Zdá se mi, že skupině Neřež dokonce menší kluby sedí daleko více než mohutné haly nebo amfiteátry.
K samotné desce vám povím jen tolik, že ji považuji také za velmi zdařenou, ale nečekejte pokračování ve stylu předchozích Nebezpečných sil. Album Ještě jednou je námětem na samostatnou recenzi.
----