TOPlist

Poslední jarní Muzika

9.5.2002

Další fotografie

Ne nebojte se (nebo se netěšte), s tou velkou muzikou s malým "m" jsme neskončili. Jen jsme si naposledy na jaře užili pravidelné hraní v Krušovické Music hospodě (v Muzice). Začínají totiž letní festivaly a to nás na pořádání "indoor" akcí neužije.

Na květnovou Muziku jsme se ale těšili a nezastavil nás ani fakt, že polovina kapely v týdnu plánované akce roztopila své vnitřnosti na nepřijatelnou teplotu (>38 C) a hlasivky si vzaly dovolenou. Původní termín 2.5. tak sice padl, ale vše se pouze posunulo na další týden, a tak se 9. května začala kolem Žižkova opět stahovat hustá hluboká nedorozumění.

S majiteli Muziky bylo vše řádně dohodnuto, s Lenkou jsme se dohodli i na aparatuře. Její auto ale nebylo pro převoz aparátu k dispozici, a tak jsme si pro něj museli sami. Láďa se tedy měl cestou do Muziky zastavit u Lenky v Dejvicích a vše naložit. Já si ten den vzal do práce auto, protože tam měla ten den dorazit naše nová posila - zvuková karta s panelem pro naše studio obývák - a já chtěl být připraven na ledacos. Uznejte, že naplánováno to nebylo špatně. Jenže…

…ledacos se skutečně stalo. Už dopoledne volal Láďa, že má rozbitej zámek u auta a protože ho má zrovna naložený zbožím, kouká z toho pěkný zdržení v práci. Na spěcha s Lenkou to tedy nevypadalo. Zkusil jsme zlanařit na odvoz Škopyho, jehož Sierra pojme lecos, jenže ten se v práci zasekl skoro stejně. Doufal jsem tedy, že se odpoledne někdo ozve, že se vše nakonec zvládlo a do Dejvic dorazí. Bohužel nestalo se tak a já tak nakonec musel vyrazil se svou "dodávkou" značky Oltcit. Navíc zmiňovaná zvuková karta mi do práce nedorazila a já zjistil, že mi byla omylem odeslána domů. Z práce jsem jel tedy nejdříve tam, abych zjistil stav (žádné upozornění o zásilce) a další půlhodinu vytelefonovával, kdy a zda něco dostaneme. Dopadlo to dobře, zásilka se naplánovala na druhý den ráno. Já tak mohl ve třičtvrtě na šest konečně vyrazit pro aparát do Dejvic (v šest jsme chtěli být v Muzice - to nebylo opravdu reálné). Aparát se do Olouše vešel i s rezervou na řidiče a spolujezdce (vždy mě znovu překvapí, co do toho nebohého vozu vejde). Nakonec jsem svůj neplánovaný závod kolem Prahy (Vysočany - Nusle - Dejvice - Žižkov) dokončil ještě v dobrém čase něco před půl sedmou.

V Muzice zatím už notnou chvíli seděla hostující kapela Trapas, od které jsme si pro ten den vysloužili název Hluboké utajení. Snažili se totiž odpoledne dovolat Elce, která v posázavském vláčku zrovna nevlastnila ve svém mobilu asi signál a pak Jepťákovi, který před měsícem změnil číslo mobilu (samozřejmě nové číslo trapasáci neměli). Ještě že nezkoušeli mě, protože já měl taky v mobilu poměrně netradiční kartu. Nicméně dopředu jsme už byli dohodnuti dostatečně, a tak jsme se nakonec v Muzice všichni šťastně sešli a začali chystat koncert.

Divácká účast byla tentokrát slabší (asi 20 lidí + kapely), ale alespoň bylo v publiku tišeji než obvykle. Trapas vystupuje v současném složení pár měsíců, ale na kvalitě to neubralo, spíš naopak. Jejich vystoupení patřilo určitě k tomu nejlepšímu, co v Muzice během roku zaznělo.

Hluboké nedorozumění tentokrát vybralo své méně hrané a ještě nehrané písně, takže jsme připravili spíše netradiční koncert. Občas to asi bylo i znát a nějaké to slůvko či tón utekly. Celkově jsme z toho měli tak střední pocit průměrného vystoupení, což není při vybraném repertoáru v současnosti tak špatné....

Končit se tentokrát muselo přesně v deset, protože nájemníci domu, kde Muzika sídlí (tedy jeden pán) si už párkrát stěžovali na velkou hlučnost. Škopy tedy aktuálně (avšak neplánovaně) upravil proslov v naší závěrečné písni Fanbérie do zhruba následující podoby: "...to je zase den, ten shon a navíc se končí už v deset a nad námi je pán a má připravenýho psa. Když to včas nezabalíme, tak ten pán přijde sem dolů a všechny nás tím psem pokouše…..". No bavilo se přitom veškeré osazenstvo Muziky včetně nás na pódiu a barové obsluhy. A když jsme zpívali již standardní text "...entropie stoupá, sousedi maj zlost, středověké beranidlo proniká podlahou, fantazii se meze nekladou...", málem jsme nedozpívali.

Po koncertě byl tentokrát jam zvukově střídmější jen se dvěma kytarami, aby nás pán nepřišel pokousat svým psem. Navíc jsem chvíle hrací střídal pravidelně s těmi povídacími, protože dorazil z Písku také Jirka, který v Muzice už také s námi letos hrál se svými Pavouky na lyžích. A jelikož ho vidím jen výjimečně, museli jsme si také nutně důkladně popovídat. Láďa chvíli po půlnoci odjel s Lenkou a Monikou uložit aparaturu. My s Elkou jsme měli vyrazit chvíli po nich, abychom se srazili u mě v Nuslích. Jenže hovor se vedl, písně se proplétaly a nám se domů nechtělo. A tak jsme Muziku opouštěli až o půl druhé i s Jirkou. V Nuslích už na nás čekali Jepťák i Monika ve Whiskey baru. A protože měli rozpito, ještě jsme na chvíli taky přisedli. Do postelí se tak zalézalo kolem půl páté.

Ráno začalo velmi záhy. Monika vstávala v pět (to si naštěstí nepamatuju), takže v jejím případě se o spánku snad nedalo ani hovořit. No a Jirka a Jepťák se začali sbírat v sedm do práce, čím vzbudili i mě. Elka byla samozřejmě vzhůru taky. Myslím že i v našem případě je výraz spánek tedy nemístný. Já a Elka jsme měli alespoň dovolenou. Přesto se nám pak usnout podařilo spíše výjimečně. Když jsme celou situaci během dne rozebrali, došli jsme k závěru, že za všechno vlastně může právě Jirka a to z následujících důvodů:

  1. kdyby nebyl z Písku, viděli bychom ho častěji a nemuseli bychom si všechno vypovídat v Muzice.
  2. kdyby nebyl v Muzice, odjížděli bychom asi společně po půlnoci
  3. kdybychom odjeli společně, nešli bychom asi do Whisky baru
  4. kdyby nevstával po sedmé ráno, vstal by jen Jepťák, který by se nemaje nikoho k hovoru potichu vypravil do práce, a my bychom v klidu mohli spát. I kdyby ne, měli bychom toho naspáno určitě víc.
  5. hlavní důvod: Jirka u svého obvinění nebyl a nemohl se tedy bránit. Navíc zas v pátek odjížděl do Písku a nebude se tak moci bránit déle. Ideální oběť.

Celý večer (respektive spíše noc) byl však opravdu podařený, a tak přesto doufáme, že se Jirka zas brzy objeví a těšíme se na něj (navíc je pravdou, že mě probudily spíše Jepťákovy SMSky :-) ).

Kapitola zimních a jarních koncertů v Muzice se prozatím uzavírá. Intenzivně se snažíme, aby mohla na podzim opět pokračovat. Přes léto se ale vypravíme na venkovní festivaly (to zas budou po prozpívaných nocích kruté pondělky ;-) ), ze kterých se samozřejmě pravidelně budeme na našich stránkách dělit o své zážitky. Hurá ven, léééto…..

----

Toto vše se odehrávalo 9.5.2002 především za účasti HN, Trapasu, Jirky-mo, Lenky a dalších

Klokan