Vandr nevandr

Ráno jsme se probudili na cestě kolem pole pár kilometrů od hranic s Rakouskem...	....během snídaně si nás oblíbil jeden místní pes. Tedy on vypadal s prominutím tak trochu jako koště s jazykem a ušima, ale fakt to byl pes. A jako správný pes loudil. Jako oběť si vyhlédl Klokana. Ten sice vypadal chápavě, ale snídani nedal.
Jepťák musel každé dopoledne vyřídit telefonáty s několika zákazníky. Tady to vypadá, že má klienty i na opravdu vysokých místech. Nebo že by se dal na modlení?	Ne opravdu ne. Jen o pár kroků dál přišel další telefonát a odnesla to Eliška. Vypadá, že ale Láďovy potřeby plně chápe. (ani jedna z obou fotek nebyla skutečně zinscenována)
Pozoruhodnou shodou náhod a zcela v rozporu s mapou jsme nakonec našli náš cíl - hraniční kámen na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska. Před časem zde byli i kamarádi z kapely Falešná karta a nechali se zde vyfotit. Ani my se nenchali zahanbit....	...zde jsme se už ocitli všichni na černo v Rakousku, a tak Klokan s Jepťákem Elce dělali raději bodyguardy.
Odpoledna Elka ujela '-(....
....Klokanova a Jepťákova cesta pak vedla na Landštejn a prolezli ho od sklepa až po věž. Tady vidíte pohled, který se naskytne lidem hledících z nejvyššího ochozu....	...a tento pohled se naskytne pouze lidem, kteří padají z věže dolů. Klokan to zvládl i bez pádu vykloněním foťáku přes hradby :-)
Další den byl ve znamení cesty po úzkokolejce z Hůrek na Kunžak. To už se vrátila i "ztracená dcera" Elka....	Zkoušeli jsme různé způsoby chůze.... přímo po kolejích.....
... i po a mezi pražci. Ani jeden styl však neumožnil se naplno věnovat okolní krajině.	Blížící se vlak jsme naštěstí rozpoznali včas a stačili z kolejí zmizet..... Ono to po pravdě při rychlosti zdejší lokálky není ani tak těžké ;-)
Prošli jsme i stanicí Kaproun, kdy byl prý kdysi vyhozen z vlaku Jára Cimrman. Na jeho počast je zda dnes řada informačních tabulí, odlitek postavy tohoto velikána v pozici po onom nedobrovolném opuštění vlaku a hromada kamení. Kolemjdoucí vzdávají hold Cimrmanovi tím, že na tuto hromadu ukládají další kameny. Elka a Jepťák tam uložili sami sebe.	Nakonec Elka neodolala a z gustem poplácala Járu Cimrmana (tedy onen jeho odlitek) po umě vyvedené zadnici :-)