11. - 14. 11. 2004

Před rybou vše naruby, po rybě oříšek

Jedenáctého listopadu se udál jeden z nejpříjemnějších a nejhektičtějších koncertů HN v tomto roce. Zkrátka všechno bylo nakonec jinak a jinde než mělo být, ale nakonec se to zvládlo a bylo to moc fajn. Tak a teď když jsem vám řekl pointu, mohl bych také říci, o co vlastně šlo.

Jak možná z názvu tušíte, šlo o koncert v námi stále častěji navštěvovaném klubu Rybanaruby na pražských Vinohradech. Chtěli jsme si udělat radost a pozvat si k poslednímu letošnímu koncertu někoho z větší dálky. A protože Rybanaruby je jak dělaná pro menší formace, napadlo nás vsetínské duo Žamboši, s nimiž jsme se občas potkali během léta. Slovo dalo slovo a vše bylo dohodnuto, hurá. A protože tahle dvojice moc často v Praze není, udělali jsme aj pořádnou upoutávku a banner na Folktime a rozhodli se nic nepodcenit.

Nadešel týden koncertu. Pro mě byl mimořádně náročný, protože kromě organizace koncertu a obvyklé práce jsem se navíc ještě začal stěhovat a dostal jsem se do stavu, kdy jsem ani nevěděl, kde mám vlastně v daný den pyžamo. Ale musím se pochlubit, docela jsem i stíhal. Až přišla osudná středa, kdy mi dopoledne zavolal Zeno (manažer Žambochů) a oznámil mi špatnou novinu. Žambochy zadržely pracovní povinnosti a ve čtvrtek tedy nepřijedou. Po krátkých nesnázích začalo horečné hledání náhrady a zadařilo se. Shodou okolností se podařilo domluvit s jinou výraznou dvojicí - Disneybandem. Museli jsme jen doufat, že je cestou z Liberce nepřekvapí nějaká dopravní nesnáz. Přeci jen měli vyjíždět v sedm a v osm startoval koncert (začínat jsme ale měli my).

Spadl nám kámen ze srdce a mohli jsme se opět těšit na koncert. V den D jsme měli sraz s Jepťákem u mě v Nuslích, abychom v kupách věcí nabrali vybavení pro koncert. Byli jsme na to dva, aby se na nic nezapomnělo…. ale samozřejmě se tak stalo. V Rybě jsme začali stavět pódium, vytáhli jsme nohy od stojanů a uvědomili si, že stojany zůstaly v Nuslích. A tak jsem opět skočil do auta a udělal si ještě jednu otočku.

Přesto koncert nakonec začal, byť s mírným skluzem. A hrálo se nám docela příjemně. Alespoň na pódiu jsme neměli nijak špatný pocit. Dokonce bylo tentokrát docela dobře vidět do lidí. Ti se ale na nás občas docela šklebili a někteří dokonce jakoby spali. Vše se vysvětlilo o přestávce. Během koncertu totiž zůstal jeden reflektor namířený do lidí. Kapela tak byla v menším světle, zato diváci byli oslněni. Někteří to řešili mžouráním, jiní oči rovnou zavřeli. Nikdo se ale neozval. Inu stane se, příště zkontrolujeme i osvětlení 8-)

Už během koncertu jsem si jednou oddychl, to když se ve dveřích objevili Disneybandi. Po krátké přestávce mohl tedy koncert pokračovat jejich vystoupením. Sice podle svých slov nezpívali v malém prostoru Rybynaruby úplně naplno, ale mě se jejich vystoupení líbilo snad nejvíc, co jsem je za poslední dva roky viděl (pravdou je, že naposledy to bylo loni v prosinci :-[ ). Opravdu můžete litovat, pokud jste nedorazili.

Koncert skončil kolem půl jedenácté. My ještě pokecali s kamarády, trochu pohráli a po půlnoci vyrazili k domovu, přeci jen nás v pátek čekala ještě jedna štace….

…tentokrát v Brně na festivalu Folkový Oříšek. Já měl v pátek dovolenou, ale díky už zmíněnému stěhování jsem jen tak tak stíhal čas odjezdu, který byl stanoven na čtvrtou hodinu. Vystoupení v Brně jsme měli plánované na osmou, a tak jsme doufali, že nás na dálnici nečeká nějaké nemilé překvapení. Pro jistotu jsme asi 50km před Brnem z dálnice i sjeli, když v rádiu hlásili o kus dál kolony. A nemilé překvapení nás čekalo právě na oné dobrovolné objížďce. Po pár kilometrech jsme totiž narazili na náklaďákem čerstvě skoleného divočáka. Nebyl to pěkný pohled…

Chvíli před sedmou jsme už brzdili u brněnského divadla Barka. Na pódium se právě stěhovala kapela Jen tak tak (jakoby mi chtěli připomenou můj hektický den 8-) ). V klidu jsme naladili, lehce se rozehráli a rozezpívali a už jsme si to šinuli na jeviště. Přiznám se, že jsem z tohoto vystoupení měl trochu obavu. Chtěli jsme si totiž vylepšit reputaci z loňska, kdy se nám koncert vůbec nepovedl. Naštěstí byl letošní výsledek (alespoň doufám) podstatně lepší. Jediným výrazným záporem byla Škopyho basa, ve které měla linka příliš velkou vůli, a tak se postupem času začal z komba i beden stále více ozývat pořádný rachot. Nakonec jsme kvůli tomu zkrátili Ostrůvky o sloku a pokusili se vyměnit linku. Dílo se povedlo a druhá půlka koncertu už byla v pohodě. Na závěr jsme si dali dva přídavky a poměrně spokojeně zmizeli do šatny a nadýchat se ven čerstvého vzduchu. Mezitím nás na pódiu vystřídaly Mošny, které měly vpravdě rozverné vystoupení a publikum se dobře bavilo. I já jsem si po návratu užil jejich písně.

Kolem půl jedenácté se v Barce dohrálo a dění se, podobně jako v minulých letech, přeneslo do Pohádkové hospůdky. V ní jsme si dali nejdřív pořádný dlabanec (to, co nám přinesli, by nesnědl ani Budulínek). Pak už se rozjel sejšn. Po druhé nastal čas zavřít hospodu, a tak jsme sbalili fidlátka a vyrazili do šaten Barky, kde na nás čekaly spacáky.

Druhý den ráno Škopy s Jepťákem vyrazili do Prahy. My zbylí osiřelí jsme vyrazili na Špilberk, kde jsme prošli veškeré expozice. Bylo to zajímavé, ale bylo toho hodně. A tak jsme na večerní koncert dorazili opravdu unaveni. Já se začal probírat až koncem vystoupení Ořešáku, a tak jsem si alespoň naplno užil závěrečný výborný koncert Jauvajsu, který byl navíc zpestřen taneční skupinou Coisceim.

Pokoncertní dění se opět přesunulo do Pohádkové hospůdky. Sejšn nabyl opravdu velkých rozměrů. Sestava čítala zhruba 3x kytaru, 1x kontrabas, 3x flétny, 2x housle a řadu rytmiky. Někdy se to sešlo výborně, jindy si člověk připadal tak trochu jak Ládínek Smolík na planetě hudby :-) Letošní koncertování HN tak skončilo opravdovou hudební smrští. V prosinci si místo koncertů užijeme soustředění. Třeba z něj vypadne zas nějaká ta nová písnička ;-)

Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)