28. 4. 2004
Ani jsme už nepočítali s tím, že bychom letos na jaře ještě stanuli na podiu pražského P-klubu Trojická. Ovšem v pátek 23.4. jsme dostali mail s nabídkou na hostování na koncertu skupiny Kvokál. Koncert se měl konat hned následující středu, takže to byla pěkná rychlovka. Ale kupodivu jsme nakonec zjistili, že zvládáme. Tak jsme pozvání rádi přijali.
Na místo jsme dorazili chvíli před sedmou. Kvokál už pomalu rozjížděl svou zvukovku a my se zkusili rozezpívat v zákulisí. Povím vám, že to nebylo moc jednoduchý. Mě alergie stále nutila vyslovovat "b" místo "m", Láďovi něco sedlo na hlasivky a Elka také nevesele pokašlávala.
Nakonec jsme ale hlasovody jakžtakž rozhýbali a šli se nazvučit. Mezitím do sálu začali proudit diváci. Nevím, na jakou návštěvnost je Kvokál zvyklý. Nám se zdál sálek příjemně zaplněný, i když by se dost lidí ještě určitě vešlo. Krátce po osmé hodině sál pohasl a my se vypravili na pódium. Zpočátku jsme se ještě trochu rovnali. No dobře, přiznávám, v Opilecké můře mi vypadl akord a přetrhla se tak nit. Výsledkem bylo, že jsem půl sloky hrál na kytaru styl valcha. Ostatní to ale naštěstí nerozhodilo, koneckonců rytmus jsem držel. Pak už ale k žádné dramatické události nedošlo a pocit z hraní nebyl špatný. Přiznám se, že mi trochu chladnější přišlo publikum. Ne, že by nás odzívalo, naopak jsem měl pocit, že pozorně poslouchá. Jen jsem měl pocit až společenské atmosféry. Na konec jsme si střihli i přídavek, ale pak už byla pauza.
Měli jsme si ten den hodně co říct a navíc nás dostihla žízeň, a tak jsme se vydali přes pauzu na jedno pivo do blízké hospůdky. Venku byl příjemně teplý večer a tak jsme nakonec zůstali s půllitry přede dveřmi. Během hovoru jsme zároveň po očku sledovali hokej ČR - Německo. A tak jsme se nějak zapomněli. Zkrátka jsme prodebatovali celý koncert Kvokálu, což mi je i líto, protože jsem na jejich vlastním koncertu ještě nebyl, ale hold to dopadlo takhle. Nakonec jsme se s nimi stačili jen pozdravit, když jsme vyrazili balit fidlátka.
Byl příjemný večer, nechtělo se domů, a tak pánská část kapely ještě zašla na jedno závěrečné pivo, ale pak už se šlo opravdu domů.
Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)