Jaro v Trojické

18. 3. 2004

Ten den padl v Praze historický teplotní rekord, když teploměr ukázal více než 20 stupňů. Abych se to dozvěděl, nemusel jsem ani sledovat zpravodajství. Už před sedmou ráno mi bylo pořádně vedro. Pravda, nemalou měrou za to mohl asi i fakt, že jsem pomáhal zvukaři nakládat aparát.

Úplnou jistotu jsem pak získal v šest večer, když jsem stejný aparát skládal v Trojické. Naštěstí jsme na to už nebyli po celou dobu jen dva (zas to bylo ale víc schodů). Na pivo se totiž přišel zastavit kamarád Jaroos. To neměl dělat, dostal totiž hned na uvítanou do rukou dva odposlechy (určitě mu to pivo pak ale o to víc chutnalo ;-> ). Chvilku po Jaroosovi dorazila i první posila z řad HN - Jepťák. I on si hnedka hodil na záda pěknou bednu.

Po natahání aparátu jsme se všichni tři vydali na krátké občerstvení. V sále zatím stavěl a chystal vše nutné zvukař Marek Voříšek, kterému byla k ruce už také dorazivší Elka (ta si cestu obohatila o prohlídku Prahy, když napoprvé vystoupila z metra na Náměstí míru místo na Karlově náměstí). Když jsem se vrátil do sálu, našel jsem tam už i Vnitřní světlo. To není žádný nový vynález osvětlovací techniky, ale náš host pro daný večer. A o co vlastně šlo? No přeci o další koncert Hlubokého nedorozumění, který jsme si na 18. března připravili do P-Klubu v Trojické.

Jak jste si mohli přečíst výše, kupodivu tentokrát nedošlo k žádnému výraznému hlubokému nedorozumění (Pomíjím uvedené drobnosti, tedy zneužití Jaroose pro nošení beden a Elčin nečekaný výlet po Praze. Jo a ještě si zvukař původně mysel, že se začíná už v sedm - prý jsem mu to řekl já :-o). Dokonce i start koncertu tentokrát nastal jen pár minut po osmé, takže vlastně načas. Nejprve to vypadalo, že diváků bude hodně poskrovnu, ale nakonec se jejich počet přehoupl přes příjemnou třicítku. Vnitřní světlo jim naservírovalo své především vokálně stavěné písně a byl to pěkný poslech. Střídaly se písně vyloženě vokální s nezmarovsky laděným folkem a občas se do toho vložila i nějaká ta převzatá písnička.