9. - 12. 8. 2003

Z Čechtic až do Telče

V pátek 8. srpna jsem večer seděl na zahrádce blízké hospůdky a u pivka jsem si vychutnával páteční večer. Právě mi končil první pracovní týden po dovolené a já před sebou konečně na pár dní neměl vidinu horkem dobývané kanceláře. Výjimečně jsme s HN neměli v pátek žádný odjezd ani zkoušku. Všechno se chystalo až na sobotní dopoledne.

Po dlouhé době se stalo, že se z Nuslí vyráželo ve stanovený čas. Možná to bylo tím, že jsme odjížděli jen dva, tedy já a Škopy, ale i tak to byl pěkný úspěch. Stala si i jiná netradiční věc. Ve Zruči nebyla jinak vždy dočasná Elka ještě připravena, a tak jsme si u ní dvacet minut počkali. Možná to bylo tím, že obvykle jezdívá na sraz vlakem, který drží jízdní řád. Každopádně se ukázalo, že i Elka je normálním členem HN. Malé zdržení nás netrápilo, času jsme měli dost ( to byl důvod, proč jsem nespěchala:-o ) a Elka měla doma dobrý vychlazený džus. Do Čechtic, kam jsme ten den mířili, to bylo ze Zruče kousek, takže nás nezaskočila ani objížďka, kterou jsme cestou potkali.

Před polednem jsme už brzdili na čechtickém náměstí. První naše kroky mířily do místní restaurace, kde jsme pojali pivo a oběd. Zároveň jsme se v ní srazili i s posledním hlubokým nerozumem Jepťákem, který přijížděl přímo ze své moravské dovolené. Ani jsme se na místu srazu nedomlouvali, prostě jsme se tam potkali. Už se přeci jen nějaký pátek známe….:-)

Před jednou hodinou jsme zašli za pořadateli a zjistili, že hrajeme kolem páté. To byla výborná příležitost k návštěvě blízkého rybníka Valcha. Vykoupali jsme se příjemně a navrch jsme si dali ještě malou zkoušku na břehu rybníka.

Po návratu na festival jsme zjistili, že se začalo později a celkový skluz nás posune tak na půl sedmou. V klidu jsme si tedy poslechli další kapely a popovídali se známými. Mezitím ještě dorazil na místo můj brácha Jára s dalšími dvěma kamarády, a tak jsme měli v publiku i "klaku"…

Samotný koncert byl docela příjemný, jen to byl takový zvláštní pocit hrát do prázdného hlediště. Vzhledem k vedru byli totiž diváci poschovávaní ve stínech stromů po celé farní zahradě, kde koncert probíhal.

Po opuštění pódia jsme si ještě dali gulášek, kafíčko, vyslechli si výsledky soutěže a uspokojeni třetím místem v hodnocení organizátorů jsme vyrazili v konvoji tří aut (Škopy, Jepťák, Jára) na další štaci. V neděli nás totiž čekalo vystoupení na Prázdninách v Telči. Díky mé dezorientaci při výjezdu z Čechtic a další objížďce jsme si udělali cestou i výlet po krásách Pelhřimovska. Telč jsme ale nakonec úspěšně objevili.

Původně jsem měl pocit, že po ubytování na místním intru upadnu rychle do postele. Nakonec jsme ale všichni ještě vyrazili s kytarami na chvilku do města nasát atmosféru Telče. A nasávali jsme tak důkladně, že jsme se začali trousit do postelí až po třetí hodině ranní. Nejdéle vydržela pět v telčské bráně Járova skupinka.

Nedělní ráno nás úspěšně minulo, a tak jsme opustili postele až po jedenácté hodině. Nastal čas snídaňoběda, odpoledního klidu (oběd z Kopečku se musí strávit vleže) a krátkého rozehrání před koncertem. V pět jsme už stáli na náměstí. Malátnost způsobené včerejším zápřahem, noční aktivitou a všeobecným vedrem nás ale nechtěla opustit. Nakonec jsme tedy nasadili do boje energydrinky. Semtex pomohl:-)

Na pódiu nám bylo fajn nejen díky dobrému zvuku. Slunce nás pro letošní rok sice taky pěkně ohřálo, ale netrápilo kytary, tak jako loni. Jen škoda, že po sobotním koncertu Vlasty Redla z Telče v neděli odjela většina lidí, a tak bylo obecenstvo trochu prořídlejší než obvykle. Sami sobě jsme nepřichystali žádné výrazně kladné ani záporné překvapení, a tak vás dalších podrobností ušetřím.

Večer jsme si užili koncert na zámku. Překvapivě nebylo plno, i když na programu byli Stráníci, Bokomara a Pavlína Jíšová s CS Bandem. A abychom toho neměli málo, tak jsme ještě zašli do Sklepa na nocturno Sajkedelik Šraml Bandu, což byl nadšeně hranej bigbeat. Nakonec jsme ale opět skončili v bráně na náměstí na malém příjemném sejšnu ( malý byl pouze počtem účastníků, velký byl tím, že jsme při odchodu do postelí vítali slunce:-) )

Úterý bylo ve znamení lenošení. Elka neopustila postel až do tří a já s Jepťákem jsme jen zašli na náměstí pro snídani a chvíli tam poseděli ve stínu stromů. Po pozdním obědě (v šest hodin) Na Kopečku jsme zašli na Kocouří scénu a pak se usadili u Ježka v zámecké zahradě na jedno. Na zámek jsme přibyli právě ve chvíli, kdy nastupovala na pódium Devítka. Nejvíce nás ale potěšil ten večer koncert Samsona a jeho party. Jako jedna z mála kapel hraje muziku od své nejstarší tvorby (resp. z doby Máků) až do úplné současnosti. A navíc je to všechno rozmanité a zároveň to drží pohromadě. Prostě pohoda.

Určitě neuhodnete, co jsme dělali v noci. Ano, opět to byl sejšn, tentokrát na náměstí. Už jsme na něj sice ani neměli tak moc elánu, ale vždyť to byl poslední večer v Telči;-)

A už tu bylo rozlučkové úterý. Po obědě Na Kopečku jsme se ještě rozvalili na náměstí, ale pak už nás čekala jen cesta k domovům. Letošní Telč tak byla pro nás především ve znamení klidu a pohody.

Příští víkend se chystá polovina kapely na část Setkání, abychom se všichni opět potkali další víkend na posledním prázdninovém festivalovém hraní. A bude to pěkný zápřah. Čeká nás sobotní dvojboj v Újezdu u Litomyšle a v Chlumci u Ústí nad Labem. Nechť jsou nám silnice nakloněny…

Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)