19. - 21. 8. 2005

Svatba - Vrátka - Polipsy

Když se ještě v pražský ulicích povaloval sníh, zavolala mi moje kamarádka a jako když se nechumelí povídá:"Ahoj Eli, nechtěli by jste si s kapelou zahrát ve Zruči?" Za touhle zdánlivě obyčejnou otázkou se ale skrývají neobyčejné věci. Se Zručí jsem totiž bytostně spjatá, neboť toto město bylo, je a bude mým domovem, ačkoliv tam teď už přijíždím jen na víkendy. Měla jsem radost, že se "u nás doma" bude dít něco takového, jako je první ročník folkového festivalu a navíc, že u toho budu moci být i s HN. Co čert ale nechtěl. Den po té, co jsme se s Andrejkou telefonicky domluvily na našem účinkování ve Zruči, jsme byli na narozeninové oslavě u "Mirečků" - našich kamarádů. Ti nám oznámili své zasnoubení a termín svatby. Toť zpráva velice radostná, která mi však způsobila pár vrásek. Termín svatby se shodoval s termínem festivalu ve Zruči. Vlastně ne tak úplně. Svatba 19. a festival den po té. Bylo jasné, že se to pokusíme nějak všechno stihnout...

V pátek dopoledne jsme vyrazili do Pelíkovic u Liberce, abychom se připojili k dlouhatánské koloně aut směřující k zámečku Hrubý Rohozec, kde se v parku konal obřad. Starosti s oděvem jsme vyřešili po svém. Zvolili jsme částečně společenský, částečně společný úbor, čímž vysvětluji některé fotografie:-) Co dodat dál? Bylo to móóc pěkný, nevěsta krásná, ženich jako ze žurnálu... Zatímco novomanželé s rodinou užívali svatební hostiny, my vyrazili zpět do Pelíkovic, kde se na zahradě točilo prase ( vynikající ), pivo ( jako křen ) a klábosili vyhřívajíc se na letos tak lakomém slunci. Session se taky vydařil, končil nad ránem a na vše dohlížel úplněk... jak z pohádky, že?:-)

Druhý den jsme po pozdní snídani vyrazili do Prahy, aby jsme se trošku zcivilizovali. Studená sprcha byla to jediné, co nás mohlo postavit na nohy. Jako na potvoru se udělalo solidní dusno a cesta autem nebyla zrovna příjemná. Do Zruče jsme dorazili tak akorát, abychom se pozdravili s Lístkem, který festival nazvaný Vrátka, zahajoval. U kostela jsme se rozezpívali, i když se dalo říct, že jsme byli rozezpívaní ještě z nočního sejšnu. Je otázka, jak moc nám to přidalo na kvalitě8-) V zámecké vinárně jsme si dali alespoň polévku, nebyl nějak čas se ani pořádně najíst. Prostě hektické do poslední chvíle. Únava se na nás podepisovala čím dál víc. Naštěstí nebo na neštěstí koncem vystoupení Kiďáka pročíslo oblohu několik blesků a hromů a spustil se déšť. Trochu to pročistilo vzduch, i když na druhou stranu tak byla zmařena naše pýcha. Totiž, že nám letošní léto při vystoupení ani jednou nepršelo. Ve Zruči to z nebe padalo po kusech:-) Naštěstí velkou část hlediště kryl stan, takže diváci byli v suchu. My na velkém pódiu taky, i přesto z nás chvílemi lilo, protože hodinové vystoupení nebylo lehké udržet. Taky jsme se nevyhnuli chybám, včetně takových, které těžko unikly i pozornému obecenstvu. Byli na nás ale hodní a vytleskali si i přídavek. Teď by se hodila parafráze: "Mí Zručané mi rozumějí...". No, já spíš doufám, zabloudíme-li do Zruče ještě někdy, že se nám do toho nepřiplete něčí svatba kombinovaná s dlouhým přejezdem a my se předvedeme v plné síle :-)

Na náš koncert se přiběhla podívat i Aida - Německý ovčák z nedaleké fary, kterou jsem ve své již vzdálené kynologické minulosti měla na výcvik. Malý problém byl, že se nikoho nezeptala, zda může opustit dům, jenž jí pan farář svěřil ke hlídaní během své nepřítomnosti. Bylo to po dvou letech zvláštní setkání, ji bych v hledišti rozhodně čekala jako poslední:-)

A protože jsme asi tak trochu blázni, Vrátka nebyla naší poslední štací. Ještě večer jsme odjeli do nedalekých Polipes, kam jsme byli pozvaní. Za hospůdkou jsme odháněli mraky písničkami až do dvou do rána. I když je fakt, že už jsme byli unavení hodně. Co jsme nestihli v sobotu v noci, napravili jsme v neděli. Tentokrát jsme sejšnovali před hospůdkou a šokovali za poledne projíždějící řidiče, kteří k nám zpětným zrcátkem vysílali závistivé pohledy:-) Jak s oblibou říká Láďa: " na pohodu"....

Tak. Zřejmě poslední letní festival, na kterém se letos objevíme, je FOLKomín v sobotu 10. 9. 2005 na Toulcově dvoře. Přijďte se s námi a třeba s Jarretem, Pavlínou Jíšovou, Nestíháme a dalšími rozloučit s létem...

Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)