Naším cílem byl pro tento víkend Tábor, ale v pátek jsme si ještě udělali zastávku na Konopišti, kde se vše chystalo k Folkovému Kvítku. Páteční večer zde tradičně patří sejšnům, a tak jsme samozřejmě nemohli jen tak projet kolem. Muzika z altánu u sudu byla slyšet už, když jsme se blížili.	Účast byla hojná, ovyklá kvítkovská zima neměla šanci zvítězit.
K dispozici byly i jednoduché tepelné zdroje.	HN zde zdaleka nehrálo prim, Jerry Lešner či Tomáš Berka byli zdatní tahouni. Navíc nás ráno čekalo další cestování, a tak jsme tnetokrát složili zbraně ještě pěknou chvilku před rozedněním.
Vymýšleli jsme nějaký nenásilný předěl mezi fotkami z Konopiště a Tábora... Ranní sex z hmyzí říše, který se odehrával přímo na Klokanově autě, svou pohodovostí (všimněte si založených rukou jednoho z aktérů) jasně zvítězil.
Nyní se už ale přesuňme na břeh táborské rybníku Jordán, kde se míchal Táborský Koktejl.	Po dlouhé době jsme měli možnost na pódiu vidět kapelu Folkšok. Dlouhá pauza byla na jejím projevu trochu znát a navíc zvukař se s početnou kapelou příliš úspěšně nepopral (ostatně to ani s řadou dalších kapel). I tak jsme si ale Folkšok rádi poslechli a doufáme, že si to budeme moci brzy někde zopakovat.
Celý festival probíhal v pohodovém duchu. Trochu zmatky jsme zaregistrovali pouze u pivních stánků, kde někde měli muzikanti pivo za pivenku a hned vedle měl tento lístek hodnotu striktních 13Kč, ale tahle zmatenost stánkařů nám náladu rozhodně nezkazila. Užívali jsme si dobrou muziku a první teplý a slunenčý víkend.	Poprvé jsme si v klidu mohli poslechnout skupinu Spadané listí. Prý obvykle hrává místo druhého kytaristy s basákem, ale táborská sestava zahrála velmi dobře. Určitě to bylo pro nás hudební překvapení odpoledne.
Občas je ale potřeba i chvilka klidu, a tak se podívejte prostřednictvím Klokanova objektivu, kam můžete v Táboře svěřit svá tajemství....	...a mrknout se na svět pohledem mravence.
Z našeho vlastního vystoupení jsme fotky nepořizovali, a tak se posuňme rovnou do večerního bloku. Nejprve jsme byli zvědaví na kapelu Zbyňka Rašky. A premiérový poslech nedopadl špatně, trojice muzikantů se pustila do řízného folkrocku. Zpěvačka Adéla Lounková dobíhala na pódium až po první písni rovnou z auta. Přijela totiž rovnou z Konopiště, kde na Folkovém Kvítku obsadila druhé místo mizi sólisty. Zde sice zpívala v kapele, ale i tak bylo znát, že má zpěv v krvi a talentu přehršel ( však ho má mít po kom :-) ). Snad jen texty byly vzhledem k jejímu věku občas až příliš dospělé a tak hůře uvěřitelné.	Vyvrcholení festivalu obstaral v roli písničkáře Vlasta Redl. I přes velikou zimu, která se k Jordánu přikradla, zahrál velmi dobře a myslíme, že nikoho nezklamal. Snad by se jen hodilo mít i pár nových písní přímo pro tuto roli přímo napsaných. Třeba se dočkáme jinde, ale i tak byl Redl povedenou tečkou festu. Pokud byste se podivovali nad srdíčky poletujícími kolem interpreta, nejde o samolibý efekt fotografujícího Klokana, ale o záběr na plátno, kam se přímo do projekce podobné efekty občas přimíchávaly. Někdy to bylo pěkné, jindy úsměvné, ale každopádně zajímavé zpestření.
Krátce po skončení koncertu ovládla Jordán tma. My se s dalšími lidmi odebrali do restaurace Crystal. Tam jsme zjistili, že Spadanému listí to nejde jen na pódiu, ale také na sejšnu. Pohodový závěr pohodového výkendu. Možná to zní jako fráze, ale první venkovní festival nás opravdu navnadil na celé blížící se léto.

Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)